Užitečné zákony si život nakonec vyžádá sám. Centrální evidence psů se brzy stane realitou.
Středa 10. 8. 2022, Michaela Šojdrová
Již v roce 2005, kdy PSP ČR nepodpořila návrh zákona o evidenci psů, jsem věděla, že tento zákon je správný a přijde jeho čas. Chybělo nám 18 hlasů. S tímto návrhem zákona, který jsem předložila se skupinou poslanců napříč poslaneckými kluby, jsem si dost užila. Byla to velká zkušenost, a přestože náš návrh tehdy neprošel, věděla jsem, že je potřebný a že si zákon život a společnost dříve či později vyžádá. V roce 2005 se odhadovalo, že v České republice žije kolem 2 milionů psů, nebylo však možné zjistit konkrétní číslo. Naopak evidence pokousání byla dost přesná a alarmující – kolem 7000 pokousání ročně, včetně velmi vážných i smrtelných zranění.
Mým motivem pro návrh zákona byla především snaha postihnout nezodpovědné vlastníky psů, kteří se o ně nestarají, necvičí, nehlídají, zkrátka nepečují o ně tak, jak si domácí zvířata zaslouží. Jednalo se o reakci na nárůst poranění, či dokonce usmrcení psem. Cílem zákona v té době bylo připomenout lidem, že za svého pejska mají odpovědnost a že pes je živý tvor, který má své potřeby, vlastnosti a musí mít také svoji evidenci. Celá formální procedura, od čipování, přes očkování až po evidenci by měla majitele vést k vědomí této své odpovědnosti, už jenom proto, že se jedná o zpoplatněné procedury.
Po 17 letech mám dobrý pocit, že se tato vize naplňuje. Trvalo to opravdu dlouho a zákon je jiný, než byla původní představa. Místo Ministerstva zemědělství a obcí se registru ujme Komora veterinárních lékařů. Mezitím také vznikly evropské pasy, nad kterými se nikdo nepozastavoval. V neposlední řadě se výrazně zlepšila technologie pro čipování a elektronickou evidenci. Dnes proto bude celá záležitost rychlejší, efektivnější a méně nákladná.
Vždy je důležité naplnění cíle: v případě novely veterinárního zákona se jedná o ochranu životů a zdraví lidí i zvířat. Aby psi nemohli být zneužiti jako anonymní zbraň nebo zboží na černém trhu, a abychom si více uvědomovali naši zodpovědnost a mohli se z našich psích kamarádů a pomocníků jen těšit.
