Středa 31. 8. 2022,
I to je významná zpráva pro letošní 1. září. Vždyť miliony dětí na Ukrajině nemohou jít do školy kvůli ruským okupantům a v uplynulých letech tisíce českých dětí i u nás nesmělo jít do školy kvůli virové pandemii.
Myslím, že je důležité si tyto skutečnosti připomenout. Už dávno nejsem školačka, která se těší na přestávku, na tělocvik nebo prázdniny. Už vím, co všechno mi škola dala a jak důležitý byl každý dobrý učitel, většinou tedy učitelka, pro moji budoucnost. I když jsem zažila školu za minulého režimu, měla jsem štěstí na výborné učitele a učitelky, jak po stránce pedagogické, tak lidské. Možná ve svém podvědomí vnímali rady J. A. Komenského, které jsou stále aktuální i v dnešní době. Škola je po rodině „institucí“, kde trávíme nejvíce času. S ohledem na situaci našich rodin a na silný vliv sociálních sítí, získává škola dnes ještě větší význam, ale zároveň potřebuje naši větší pozornost a podporu.
Školy prošly v minulých dvou letech velkou zkouškou přechodu na on-line výuku. Na to nebyly připravené, ale musely to zvládnout. Následně, sotva si vydechly, přišla vlna ukrajinských žáků, kteří potřebují pomoc. Pokud platí pravidlo, že krizové situace prověřují kvalitu systému, pak náš vzdělávací systém ukázal své kvality. V integraci a v pomoci ukrajinským žákům jsme se stali dokonce příkladem pro další země v EU. V den, kdy se po prázdninách opět otevírají školní dveře dokořán, je dobré si připomenout, že klíč od dveří školního úspěchu mají v ruce učitelé. Ve srovnání s jinými zeměmi EU se veřejné výdaje v ČR na vzdělávání zvýšily, včetně platů učitelů, ale stále to není oněch slibovaných 130 % průměrné mzdy. Plat znamená totiž prestiž a společenské ocenění. Pod vlivem ekonomických potíží bude vláda hledat úspory, a proto je důležité si říct právě 1. září, tedy symbolicky na začátku školního roku, že školy jsou finanční prioritou, a že vzdělávání je investicí do budoucnosti, na které nesmíme šetřit.
1. září se sluší také připomenout naše priority v předsednictví EU právě pro oblast vzdělávání. Česká republika chce prosadit konkrétní doporučení pro „Cesty ke školnímu úspěchu“. Tato doporučení by se měla zaměřit na zlepšení základních dovedností (měřeno testy PISA u 15letých žáků), zvýšení počtu mladých lidí s dokončeným středoškolským vzděláním, a na omezení předčasných odchodů ze škol. Tuto prioritu jsme si nevybrali náhodou. Ve většině zemí EU předčasně opouští vzdělávací systém 10 % mladých lidí, pouze 84,3 % z nich (ve věku 20–24 let) dokonči vzdělání na středních školách (zdoj: Eurostat, 2020). Čeští žáci si v mezinárodním srovnání sice vedou o něco lépe, ale náš potenciál je mnohem větší.
Druhým tématem je „Digitální well-being“, kterým chceme upozornit na průnik nových technologií do života dětí a mladých lidí a samozřejmě chceme také využít zkušenosti z distančního vzdělávání.
Pokud připustíme, že vzdělání má rozhodující podíl na našem profesním i životním úspěchu, pak jde o zásadní problémy, kterým se musí věnovat politici doma i v EU a já si vážím toho, že české předsednictví jejich řešení má mezi prioritami. Školní úspěch je v terminologii vzdělávací politiky dán dokončeným stupněm vzdělání. Ale ve skutečnosti jde o mnohem víc, jde totiž o pochopení toho, že vzdělání nám dává svobodu.
A tak otevřeme zítra dveře škol dokořán a radujme se, že můžeme vstoupit bezpečně, bez roušek a bez obav. Je 1. září a my můžeme začít zase znovu, novou etapu našeho školního života a celá společnost s námi. Buďme za to vděční.
Michaela Šojdrová
Místopředsedkyně výboru pro vzdělávání a kulturu v Evropském parlamentu
Michaela Šojdrová, © 2024 · Všechna práva vyhrazena | Ochrana osobních údajů | RSS kanál | Změnit nastavení cookies