Klíčové události ze zasedání Evropského parlamentu ve Štrasburku (15.1. – 18.1. 2018)
Pátek 19. 1. 2018,
Tisková zpráva poslanců Evropského parlamentu za KDU-ČSL
18. 1. 2018, Štrasburk/Praha
Během prvního letošního plenárního zasedání se europoslanci zabývali dopady ruské propagandy, manželskou a rodičovskou zodpovědností i vztahy EU-Čína.
Svoboda: V případě rozvodů jde především o práva dítěte
Europoslanci dnes schválili návrh právního výboru, kterému předsedá europoslanec Pavel Svoboda, ohledně přepracování nařízení EU, které se týká příslušnosti a uznávání a výkonu rozhodnutí ve věcech manželských a ve věcech rodičovské zodpovědnosti a o mezinárodních únosech dětí.
Nařízení se týká situací, ve kterých jsou oba rodiče z různých členských zemí EU. V případě rozvodu nebo rozluky těchto párů je třeba prioritně řešit zájmy dítěte, neboť takové spory o děti mají dopad jak na zdraví, tak i psychiku dítěte. Jde třeba o zkrácení lhůt a nastavení pravidel týkajících se přeshraničního umisťování dětí.
„V Evropské unii evidujeme zhruba 16 milionů mezinárodních rodin. Nejde tedy o legislativu pro legislativu, ale o reakci na aktuální potřeby mnoha evropských občanů. Bohužel registrujeme také 140 tisíc mezinárodních rozvodů za jeden rok a co je nejhorší, také 1 800 případů únosů dětí jedním z rodičů ročně. Přepracování stávající legislativy vede ke zkvalitnění procesního práva s ohledem na práva dítěte,“ dodal v rozpravě na plénu EP Pavel Svoboda.
Šojdrová: Čínská vláda musí propustit politické vězně
Michaela Šojdrová (KDU-ČSL) byla jmenována vyjednavačkou rezoluce o Číně za poslanecký klub Evropské strany lidové (EPP).
„V rezoluci ze čtvrtka 18. ledna 2018 Evropský parlament opakuje svoje dlouhodobé stanovisko ke vztahům mezi EU a Čínou. Hlavní podmínkou je otevřená diskuse o dodržování lidských práv a také pokrok v této oblasti. Zároveň vyzývá členské státy, aby nepodnikaly jednostranné aktivity podlamující jednotnost a efektivnost kroků EU směrem k Číně. Tato výzva se bohužel týká i České republiky a jejího současného prezidenta, který dlouhodobě ignoruje fakta,” komentuje rezoluci Šojdrová.
Přijatá rezoluce upozorňuje na to, že v Číně je více než 7 500 polických vězňů. Evropský parlament vyzývá čínskou vládu k jejich propuštění. Zmiňuje pět konkrétních případů věznění nevinných lidí. Ochránce lidských práv Wu Kan byl v prosinci 2017 odsouzen na osm let za publikování článků o zneužívání moci čínskou vládou. Právník specializující se na lidská práva Sie Jang byl za svoji činnost odsouzen ve stejný den a propuštěn až po vynuceném přiznání viny na základě mučení. Demokratický aktivista z Tchaj-wanu, Lee Ming-che, byl odsouzen v listopadu 2017 na pět let a zbaven politických práv v Číně, přestože je fakticky občanem jiné země. Tashi Wangchuk, obhájce tibetských jazykových práv byl zadržen v lednu 2016 za video-nahrávku pro New York Times, ve které obhajoval právo Tibeťanů na studium ve svém vlastním jazyce. Hrozí mu až 15 let vězení. V lednu 2016 byl také uvězněn na čtyři roky tibetský mnich Choekyi, a to za oslavu narozenin Dalajlámy. Politických vězňů je v Číně 7500
Zdechovský: EU se musí jasně postavit ruské propagandě
S rozvojem nových technologií se šíření propagandy a dezinformací stává čím dál tím snazší a rychlejší, protože je otázkou pouhých několika kliknutí myší. „Z informací, které máme k dispozici od speciálního týmu Evropské služby pro vnější činnost je zřejmé, že počet těchto útoků na naši společnost a základní hodnoty neustále narůstá, což můžeme vidět i nyní během prezidentských voleb,“ uvádí europoslanec Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL), který se zasadil o zařazení této diskuse na plénum parlamentu.
„Do budoucna bychom chtěli, aby EU vytvořila jednotnou strategii pro boj s propagandou, ať už tou z Ruska, která je nejčastější, tak i tou od dalších zájmových skupin. Bude určitě zapotřebí více financí i personálu. Momentální několikačlenný tým bez vlastních rozpočtových možností se často centrálně řízené propagandě nemůže vyrovnat,“ komentuje dále Zdechovský, který by se nebránil ani spolupráci se sociálními sítěmi, které by u zavádějících článků mohli dát podobné varování, jako to dělají u násilného obsahu. „Nechceme omezovat svobodu slova, také ale nechceme, aby se lidé rozhodovali na základě lží a výmyslů. Hledáme proto takové cesty, které lidem umožní lepší rozeznávání objektivních informací od těch alternativních,“ uzavírá Zdechovský.
