Středa 15. 4. 2015,
Podpořila jsem kompromisní návrh všech politických skupin Evropského parlamentu, který jasně volá po uznání arménské genocidy, ale zároveň vyjadřuje touhu po usmíření mezi Armény a Turky. Evropský parlament není historický ústav ani tribunál, ale má povinnost zaujmout stanovisko k tak významným výročím. Myslím si, že by tak měly učinit i politické reprezentace zemí EU, jež to dosud neučinily.
Plné narovnání vztahů mezi Turky a Armény je závislé na jasném pojmenování zla, které se před sto lety stalo. Nemá smysl ukrývat je za zmírňující slovíčka či právní kličky a Turecko by se mělo postavit k věci čelem. Spolu s tím musí jít ruku v ruce i pokora, vzájemná vstřícnost a dobrá vůle na obou stranách. Evropská unie byla založena právě na základě pojmenování viny a vzájemném odpuštění. Zažili si to v prvé řadě Francouzi a Němci, ale příklad můžeme najít i u nás právě v dnech, kdy si připomeneme 70 let od ukončení nejhorší válečné katastrofy v našich moderních dějinách. Krutost okupace na straně jedné a následné bezpráví v neklidné poválečné době ještě více prohloubily příkop mezi Čechy a Němci. Sami víme, kolik úsilí bylo potřeba k českoněmeckému usmíření.
Přejme oběma národům i oběma zemím - Turecku i Arménii - aby k sobě našly cestu. Vždyť turecko-arménská hranice je jednou z posledních neprodyšně uzavřených hranic v Evropě! Oběma národům by vyřešení historických křivd pomohlo k rozvoji vzájemných vztahů a vedlo by ke skutečné spolupráci dvou sousedících zemím, jež se vzájemně hodně potřebují.
Text přijatého usnesení naleznete zde.
Michaela Šojdrová, © 2024 · Všechna práva vyhrazena | Ochrana osobních údajů | RSS kanál | Změnit nastavení cookies