Zákaz dvojí kvality potravin je dárkem k 15 letům členství v EU
V poslední době právem zaujalo českou veřejnost témat dvojí kvality potravin. Nechceme být spotřebiteli druhé kategorie a Komise nakonec vyslyšela naše volání. Na český podnět přišla s návrhem směrnice, která má zaručit, slovy předsedy Komise Junckera , že „Češi budou mít v čokoládě stejně kakaa jako Němci či Rakušané“.
Evropský parlament 17. dubna 2019 schválil kompromisní znění směrnice, která zakazuje dvojí kvalitu potravin jako nekalou praktiku, ale připouští určité odůvodněné výjimky. Podpořila jsem je svým hlasováním, neboť se domnívám, že jde o krok správným směrem, byť bych si představovala trochu tvrdší verzi.
Bohužel někteří politici si z tohoto tématu dělají kampaň a nadávají na Brusel v momentě, kdy se za nás Brusel de fakto postavil. Kolegyně europoslankyně Sehnalová a ministr zemědělství Toman hovoří o tom, že špatnou směrnici nahradí přísným českým zákonem. Bohužel tím mystifikují veřejnost. Nyní začíná fáze implementace směrnice a Česká republika skutečně může přijmout striktní a vymahatelnou úpravu, v tom nám nikdo nebrání. Ale není pravda, že půjdeme jaksi navzdory unijní směrnici. Naopak se o novou směrnici můžeme v boji proti nekalé soutěži a dvojí kvalitě zboží potravin opřít. Teď má Česká republika prostor na to, směrnici uvést do praxe formou českého zákona. Evropská komise bude mezitím provádět další výzkumy, protože se ukazuje, že „dvojí kvalita“ je fenomén v celé EU. Pokud se ukáže potřeba změny nebo zpřísnění legislativy, pak to bude možné po 4 letech.
Mrzí mne, že tento český úspěch, jakým prosazení zákazu dvojí kvality potravin bezpochyby je, se takto degraduje. Je to škoda, vypovídá to spíše o nás samých a našem přístupu k EU než o EU samotné.
