Vybíjení nosnic v důsledku šíření ptačí chřipky: Změňme neúnosnou situaci v rizikových velkochovech!

Pátek 13. 1. 2023,

V České republice bylo potvrzeno šesté letošní ohnisko ptačí chřipky; a to je rok 2023 ještě mladý. Státní veterinární ústav oznámil, že momentální incidence je největší v historií ptačí chřipky – jak v České republice, tak v Evropě. Média téměř denně informují o nových ohniscích ptačí chřipky a o rozsáhlých likvidacích drůbeže. Stejně jako mnoho spoluobčanů, i mne v posledních dnech šokovaly zprávy nutnosti likvidace velkochovu nosnic v Brodě nad Tichou na Tachovsku. Kvůli ptačí chřipce bylo nutné utratit všech téměř 750 000 nosnic, což je asi 15 % nosnic v celé republice. Pro představu o velkosti tohoto velkochovu – slepice každý den snášely 600 tisíc vajec, tedy 18,5 milionu vajec za měsíc. To už není velkochov, ale výroba. Na příkladu z Tachovska se ukazuje, že masové chovy zvířat jsou rizikové. Je nevyšší čas začít se intenzivně zabývat otázkou, zda a v jakém rozsahu s takovými velkochovy pokračovat.

Ptačí chřipka se šíří rychleji ve velkochovech, problémová může být i nižší imunita drůbeže

Podmínky ve velkochovech nahrávají rychlému šíření viru ptačí chřipky. Je způsobeno zejména koncentrací i způsobem chovu v klecích nebo na malých plochách. V takových podmínkách panuje pro zvířata i větší stresová zátěž, čímž může klesat jejich imunitní systém. Velkochovy drůbeže také často používají antibiotika k prevenci a léčbě infekcí. To zas může vést k tvorbě rezistentních bakterií a dalším zdravotním problémům. Drůbež se v takových podmínkách přirozeně jednodušeji nakazí.[1]

Ostatně koncentrace a monokultura vede k velkým katastrofám i v jiných oblastech. Vzpomeňme si na kůrovcovou kalamitu u smrkových monokultur. Řešením je jedině návrat ke smíšeným porostům, tedy zpět k přirozeným společenstvím.

Nechci se dívat na to, jak jsou zvířata týrána a nakonec po tisících zabíjena!

Ptačí chřipka je velmi nebezpečná nejen pro zvířata, ale může být nebezpečná i pro člověka. Proto samozřejmě není možné se s důsledky ptačí chřipky ve velkochovech vyrovnat jinak, než v souladu s přesně danými postupy veterinářů. Řešení jsou drastická: jakmile je výsledek testování drůbeže pozitivní, nařídí veterinární správa likvidaci celého chovu. Haly se pak musí vyčíst a vydezinfikovat. Následuje ochranná lhůta a až pak je možné znovu naskladnit farmu. Otázkou je, zda chceme v tomto trendu pokračovat. Z etického hlediska je to nepřijatelné. Dochází k masivnímu utrpení drůbeže. Šíření viru vzduchem v okolí velkochovů pak může způsobit i ztráty na straně malochovů a obecně ztráty tržeb zemědělců. Skutečnost, že mohou zemědělci kvůli ptačí chřipce žádat o kompenzace a stát jim nahradí veškeré škody za utracenou drůbež, samozřejmě vítám. Není však řešením problémů a rizik spojených s velkochovy.

Situace ve velkochovech je neúnosná, musíme proto hledat realistické alternativy

Udržitelný chov drůbeže by měl vycházet z přirozených potřeb zvířat. Volně chovaná drůbež nebo drůbež chovaná v kurnících bez klecí je obecně méně náchylná k infekcím, včetně infekce ptačí chřipkou. Drůbež má více prostoru k pohybu a menší koncentrace snižuje riziko šíření infekce. Kromě toho má volný chov drůbeže tendenci být hygieničtější a méně stresující, což může mít rovněž pozitivní vliv na imunitu drůbeže.

Spotřeba vajec je velká a není tak realistické očekávat, že si vystačíme pouze s malými chovy slepic, které plně respektují jejich biologické potřeby. V zájmu každého občana bychom se však měli vážně zamyslet nad stávající a z mého pohledu neudržitelnou situací, kdy je tisíce nosnic chováno na nejmenších prostorech, dochází k týrání zvířat a k jejich masovému vybíjení. Ohrožuje to jak zdraví hospodářských zvířat samotných, tak zdraví člověka.

Zlepšení životních podmínek zvířat je klíčem k jejich dobrému zdravotnímu stavu

Od roku 2027 začne v ČR konečně platit plný zákaz klecových chovů nosnic. V EU tak budeme jednou ze sedmi zemí, kde tento zákaz již bude platit. Z hlediska fungování společného evropského trhu je nutné tato pravidla sladit a proto jsem společně s mými kolegy v Evropském parlamentu požádala o ukončení klecových chovů na úrovni EU. Evropská komise tuto výzvu přijala a v letošním roce má předložit návrh legislativy upravující právě životní podmínky zvířat, který bude ukončovat klecové chovy nosnic od roku 2027. Samozřejmě, že tato evropská opatření musí být doplněna smlouvami se třetími zeměmi tak, aby dovážené potraviny splňovaly stejně náročné požadavky na životní podmínky zvířat.

To je cesta, jak zabránit masovému vybíjení nosnic, utrpení zvířat, ekonomickým ztrátám a zároveň zajistit konkurenceschopnost našich zemědělců.

Je nejvyšší čas nastavit ve velkochovech určité limity a více respektovat přirozené potřeby hospodářských zvířat. Zemědělci velmi dobře vědí, že zdraví je jen jedno – vědí, že i naše zdraví je závislé na zdraví hospodářských zvířat a že je v jejich zájmu chovat zvířata v co nejlepších podmínkách. 

---