Evropský parlament požaduje zřízení zvláštního mezinárodního tribunálu pro zločin agrese vůči Ukrajině
Pátek 20. 1. 2023,
Evropský parlament požaduje zřízení zvláštního soudního tribunálu, před kterým by bylo politické a vojenské vedení Ruska souzeno za zločiny agrese vůči Ukrajině. Pro hlasovala velká většina poslanců (472) napříč politickými frakcemi a to je důležitý signál pro Putina i pro celý svět.
V historii to není poprvé, kdy se mezinárodní společenství rozhodlo pro potrestání zvlášť závažných zločinů agrese touto cestou.
Na konci druhé světové války byly tyto tribunály zřízeny v Norimberku a Tokiu k potrestání vůdců nacistického Německa a Japonska. Oba tribunály se zabývaly válečnými zločiny, zločiny proti lidskosti a také zločiny agrese. Byl to tribunál v Norimberku, který rozhodl, že agrese představuje „nejzávažnější mezinárodní zločin“. V roce 1993 byl ustanoven Mezinárodní trestní tribunál pro bývalou Jugoslávii a mezi obžalovanými byl i srbský prezident Slobodan Milošević nebo Ratko Mladić, velitel bosensko-srbské armády. O rok později vznikl také Mezinárodní trestní tribunál pro Rwandu.
Tribunály v Jugoslávii a Rwandě vznikly na základě usnesení Rady bezpečnosti OSN. Dokud Rusko drží právo veta v Radě bezpečnosti OSN a pravidelně jej využívá, podobný scénář vytvoření ad hoc tribunálu pro Ukrajinu je nepravděpodobný. Existují další cesty jak zřídit zvláštní tribunál a Evropský parlament vyzývá k neprodlenému zahájení přípravných jednání ve spolupráci s Ukrajinou. Ke zřízení tohoto tribunálu vyzývá opakovaně nositelka Nobelovy ceny za mír Oleksandra Matvijčuk, vedoucí ukrajinského Centra pro občanské svobody.
Zvláštní mezinárodní tribunál musí mít pravomoc soudit nejen Vladimira Putina, ale také politické a vojenské vedení Ruské federace. Jedním z nich je ruská zmocněnkyně pro práva dětí, Maria Lvova-Belova. Ve světě je symbolem násilné deportace a nucené adopce ukrajinských dětí, zatímco v Rusku se prezentuje jako jejich zachránce. Adorovaná Putinem, zatímco jsou na ni uvaleny sankce Evropskou unií, USA, Kanadou, Austrálií a Velkou Británií. Ve skutečnosti je jejím úkolem dohlížet nad deportace ukrajinských dětí, jejich převýchovu a umisťování do ruských rodin. Podle platformy Children of War existuje téměř 14 tisíc potvrzených případů nucené deportace ukrajinských dětí. Příkladem porušování lidských práv a zločinů agrese je proces filtrace, během kterého jsou děti násilně odtrženy od svých rodičů a následně deportovány. Svědectví jedenáctiletého chlapce z Mariupolu mluví za vše:
„Maminku odvedli do jiného stanu. Vyslýchali ji... Řekli mi, že mě odvedou. Byl jsem v šoku... Neřekli mi nic o tom, kam máma půjde. A paní z Novoazovské služby [na ochranu dětí] řekla, že mámu možná pustí... Nedostal jsem se k ní. Mámu jsem neviděl... Od té doby jsem o ní neslyšel.“ (Amnesty International)
Evropa nesmí polevit nejen v nebývalé vlně solidarity, humanitární, finanční a vojenské pomoci Ukrajině, ale také v pevné pozici vůči Rusku. Putin a jeho vedení musí být potrestáno za zločiny, které páchá vůči Ukrajině a jeho obyvatelstvu a věřím, že naši výzvu mezinárodní společenství vyslyší a společně s EU i další země zasednou co nejdříve k jednacímu stolu a představí konkrétní plán ke zřízení zvláštního tribunálu. Není na co čekat.
