Velikonoce sice nejsou o jídle, ale kvalita a cenová dostupnost potravin k životu patří
Pátek 7. 4. 2023,
O Velikonocích si křesťané připomínají vzkříšení Ježíše Krista, jiní zase slaví svátek jara a života. Všichni dohromady se těšíme na bohatý sváteční stůl. Letošní Velikonoce ale budou dražší a pocítíme to všichni. Není to důvod k panice, ale každý se s tím musíme nějak vyrovnat. Zejména pak spotřebitelé mají právo vědět, co za růstem cen je, kdo z něj nejvíce těží a jaký vývoj a opatření proti dalšímu zdražování můžeme očekávat.
Z hlediska Evropské unie vidíme velké rozdíly cen i opatření mezi jednotlivými členskými státy. Např. Francie připravuje tzv. dobrovolný „protiinflační“ koš, v jehož rámci by byli distributoři vyzváni, aby vybrali 20 položek, které by mohli nabízet za snížené ceny. Německo zamítlo snížení DPH. Místo toho vláda vsadila spíše na obecná podpůrná opatření proti inflaci než na opatření zaměřená na potraviny, jako je dočasný paušál na veřejnou dopravu nebo vyšší finanční pomoc studentům. Ani Rakousko nemá opatření, které by se týkalo konkrétně cen potravin – opatření se zaměřila pouze na ceny energií, nebo na zmírnění dopadů inflace, jako je zvýšení přídavků na děti a jednorázové platby zranitelným skupinám. V Polsku došlo k úplnému snížení DPH na potraviny. Poláci budou moci kupovat potraviny bez DPH až do 30. června 2023. Odborníci z banky Crédit Agricole upozorňují, že protiinflační štít by mohl v dlouhodobém horizontu ceny potravin negativně ovlivnit. Snížení DPH sice polské vládě pomohlo snížit ceny v roce 2022, očekává se ale, že povede k nárůstu cen potravin o 1,6 % ve srovnání se scénářem, kdy by daň snížena nebyla. Na Slovensku se největší maloobchodní řetězce domluvily na tříměsíčním cenovém stropu na vybrané potraviny. V důsledku toho ale teď jezdí do Česka nakupovat zákazníci ze Slovenska, pro které jsou potraviny u nás levnější.
Statistiky potvrzují, že ceny potravin obecně rostly v České republice rychleji, než byl evropský průměr: letos v únoru u nás stouply ceny potravin meziročně o 25,2 %, zatímco v celé EU v průměru o 19,5 %. Česká republika se zatím pro omezení cen ani změnu DPH u potravin nerozhodla, volí spíše cestu finančních kompenzací pro sociálně slabší skupiny a zaměřila se také na kontroly obchodních marží. Tato cesta se osvědčila u jiných komodit, u potravin to bude zřejmě složitější. Meziresortní skupina Ministerstva zemědělství je proto z mého pohledu krok správným směrem. Je správné koordinovat postup státních úřadů a využívat nástrojů, které nám právní předpisy dávají k dispozici. Obchodní řetězce na naše zemědělce i potravináře vyvíjí obrovský nátlak. Jsem v kontaktu s malými a středně velkými podniky, které si na jednání obchodních řetězců stěžují. Není důvod vyčítat našim zemědělcům, že měli loni „nejziskovější rok v historii“. Letos se to díky rapidnímu nárůstu cen vstupů (energie, osiva, hnojiva, ochranné látky a další) opakovat nebude. To, že velký podíl na tomto zisku má několik největších agroholdingů mi sice může vadit, ale není to chyba ostatních podniků, které díky ziskům mohou investovat a rozvíjet své hospodaření. Nejde totiž jen o množství a ceny, jde také o kvalitu produkce a plnění nových podmínek Společné zemědělské politiky EU, které platí od 1. ledna letošního roku.
Dostatek kvalitních a cenově dostupných potravin je společným cílem EU, proto jde více než třetina unijního rozpočtu na podporu zemědělství v každém členském státě. Je na nás, jak tyto zdroje umíme využít. Očekávám, že ti, kteří mají informace a odpovědnost, si přestanou vzkazovat své návrhy přes sociální sítě, ale sednou si za jednací stůl a budou společně hledat řešení. Nejde jen o růst cen potravin, ale o naši soběstačnost v základních komoditách a o konkurenceschopnost našeho zemědělství a potravinářství. Velikonoce jsou dobrou příležitostí si tyto priority připomenout, protože většina z nás se vrací k tradicím, na venkov a do přírody.
I když Velikonoce nejsou o jen jídle, přeji všem bohatý sváteční stůl a veselou pomlázku.
