Můj velikonoční rozhovor o rodině, tradicích a plánech a přání pro vás
Čtvrtek 6. 4. 2023,
Přeji vám všem požehnané Velikonoce, svátky plné pokoje, naděje, míru a hlavně lásky. Velikonoce tento rok v Evropském parlamentu vycházejí na tzv. „zelený týden“. To pro mě osobně znamená jedno: můžu být doma v České republice. Pracovně navštívím spoustu krásných míst a potkám své voliče a příznivce. Velikonoční svátky pak strávím se svojí rodinou a svými přáteli. V posledním čísle Katolického týdeníku se mnou vyšel krátký rozhovor o těchto svátcích a já budu moc ráda, když si ho přečtete.
Připomínají se v Evropském parlamentu nějak Velikonoce? Najdeme například v kuloárech vajíčka, beránky či jinou výzdobu?
Velikonoce vychází na tzv. „zelený týden“, což znamená, že máme práci v regionech v našich rodných zemích. Těším se tedy, že svátky strávím v České republice. Chystám se například do jižních Čech mezi zemědělce. Pevně doufám, že od Zeleného čtvrtka budu trávit více času v klidu domova s rodinou, vnoučaty a budu se moci účastnit velikonočních obřadů.
Ovlivnilo vaše dlouholeté bruselské angažmá způsob, jakým svátky slavíte? Nebo zůstáváte věrni české tradici?
Osobně oslavy považuji spíše za otázku věku. V určité době jsem byla i ráda, že už k nám tolik „mrskačů“ nechodí a že jsem mohla věnovat den spíš odpočinku. Teď zase nastává období, kdy se k tomu vracím, protože mám dva vnoučky, kteří se na mrskačku budou těšit, a naopak vnučky, které učím tradiční zvyky jako malování vajíček barvením ve slupkách od cibule a pečení vizovického pečiva. Mám velkou radost, že to děti baví, a už teď se na tyto aktivity s nimi těším.
Jak prožíváte oslavy zmrtvýchvstání Ježíše Krista po duchovní stránce?
Vzkříšení je hlavní poselství celých Velikonoc. S manželem chodím na obřady i na sobotní vigilii, kterou celá velikonoční doba vrcholí. S velikonoční vigilií mám úzce spojený chvalozpěv Exsultet, a zvlášť ráda vzpomínám na našeho přítele, farníka Víta Drápala, který ho zpíval nezaměnitelným hlasem v kostele Nanebevzetí Panny Marie v Kroměříži.
Jak podle vás lidé chápou Velikonoce v celoevropském měřítku? Chápou je spíše jako svátek duchovní, nebo řeší převážně materiální stránku věci, jak tomu často bývá v případě Vánoc?
U svých kolegů a mladší generace sleduji, že Velikonoce chápou především jako dny odpočinku a oslavy příchodu jara. Považuji za velmi důležité, že se v České republice stanovil Velký pátek jako den pracovního klidu. Ale i v době, kdy to ještě takto stanoveno nebylo, měl Velký pátek svou atmosféru. Přijde mi, že se lidé v ten den jakýmsi způsobem ztiší - v práci, ve společnosti i v Evropském parlamentu. Většinou cítím určité zklidnění i u lidí, kteří neprožívají velikonoční svátky v duchu křesťanské tradice. Máme více času trávit tyto dny v rodinách a těšit se z příchodu Krista i jara jako nového života.
Jak řešíte výzdobu vlastní kanceláře? Dají se v Bruselu vůbec pořídit malovaná vejce či pomlázka?
S výzdobou kanceláře to úplně nepřeháním a veškeré zdobení si nechávám na doma. Nejhezčí velikonoční výzdobu máme totiž u nás - tu lidovou. Velikonoční vajíčka si ráda zdobím sama. Nejkrásnější výzdobou jsou pro mě rašící kočičky.
Víte, jak slaví Velikonoce vaši pravoslavní kolegové z Řecka nebo Bulharska? Mají v europarlamentu zvlášť volno, nebo se musí podřídit ostatním?
V pracovním kalendáři evropských institucí jsou velikonoční pátek a pondělí dny pracovního volna. Je to jeden z momentů, na kterém můžeme vidět, že Evropa má společné křesťanské kořeny. Pravoslavní kolegové si mohou vybrat volno v termínu pravoslavných Velikonoc.
Když máte mezinárodní srovnání, co podle vás činí české Velikonoce unikátními?
Například Francouzi jsou z našich zvyků nadšeni. Vyšlehání pomlázkou je něco, nad čím se pozastavují a považují to za legrační kuriozitu. I obcházení domů, popíjení slivovice a rozdávání vajíček je něco, co ve světě běžné není, a vím, že si to kolegové, kteří Česko navštíví ve velikonočním období, vždy užívají.
Moc děkuji Katolickému týdeníku za tento rozhovor a budu ráda, když si týdeník koupíte a podpoříte ho.
