V Bělorusku je na tisíc a půl politických vězňů. Europarlament volá po jejich propuštění
Pondělí 26. 6. 2023,
Europarlament ostře kritizuje Bělorusko za systematické porušování lidských práv a represi vůči politickým aktivistům. Po Komisi nyní žádá přípravu podpory běloruským, ale i ruským médiím. Aktuálním případem je odsouzení přední lidskoprávní aktivistky k sedmi letům vězení za dokumentování policejního zneužívání.
Potlačování politických odpůrců režimu běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka stále trvá. Minulý týden odsoudil Městský soud v Minsku přední lidskoprávní aktivistku Nastu Loiku k sedmi letům vězení za „podněcování společenské nenávisti“, informoval server Independent. Hlavním důvodem konečného verdiktu se stala její práce dokumentující způsoby, jakými policie zachází s opozičními politickými skupinami, a údajné zneužívání moci policie.
Aktivistka, která dosud strávila devět měsíců ve vazbě, vznesená obvinění odmítla jako vykonstruovaná. V průběhu soudního procesu zároveň popsala kruté zacházení ze strany policie, která na ni během jejího zatčení použila elektrošokovou zbraň. Uvedla také, že byla jednou držena na dvoře věznice osm hodin bez teplého oblečení v mrazivých zimních teplotách, v důsledku čehož vážně onemocněla.
Běloruská organizace pro lidská práva Viasna odsoudila verdikt jako politicky motivovaný. Podle irské organizace Front Lines Defenders se Loika zaměřovala zejména na represivní „antiextremistické“ zákony zaváděné Lukašenkovým režimem, a právě tato činnost měla být skutečným důvodem jejího držení ve vazbě.
Viasna zároveň uvedla, že obvinění proti Loice byla založena na popisu policejního zásahu proti levicovým skupinám. Vykládání podobného činu jako podněcování společenské nenávisti v takové situaci porušuje mezinárodní právní standardy, uvedla organizace pro lidská práva a požaduje její okamžité propuštění.
„Prošla všemi pekelnými kruhy, podobně jako ostatní běloruští političtí vězni,“ okomentoval odsouzení Loiky právník a zástupce Viasny Pavel Sapelka.
Téměř tisíc a půl politických vězňů
Jak vyplývá z aktuálního monitoringu organizace, koncem května se v běloruských věznicích nacházelo celkem 1 496 politických vězňů. Viasna zároveň uvádí, že má informace o téměř 3300 osobách odsouzených v „politicky motivovaných trestních věcech“.
„Téměř tři roky po zahájení bezprecedentní politické perzekuce se počet stále měsíčně zvyšuje,“ hodnotí na svých stránkách současný vývoj v Bělorusku organizace. Jen za minulý měsíc přitom bylo za politické vězně označeno lidskoprávní komunitou 54 dalších lidí.
„Ve třech z nedávných známých případů byli obžalovaní odsouzeni v neveřejných soudních procesech bez stanovených důvodů. Lze tedy usuzovat, že byla porušena práva těchto osob na spravedlivý a veřejný proces před příslušným, nezávislým a nestranným soudem,“ uvádí Viasna s tím, že nárok na spravedlivý proces přitom obviněným zaručují nejen mezinárodní normy, ale i samotná běloruská ústava.
Pronásledování, které s sebou kritika Lukašenkova režimu nese, však zdaleka nekončí nástupem do věznice. Organizace již dříve informovala i o případech, jako je udělování nových trestů odnětí svobody za údajné porušení vězeňského řádu, ale i „jiné formy nátlaku“ užívané k vydírání vězňů.
Situaci v Bělorusku odsuzuje europarlament
K situaci se nedávno vyjádřil i Evropský parlament, který odsoudili současné dění v zemi a žádá, aby běloruská vláda ukončila systematické umlčování známých kritiků a propustila všechny osoby zadržované z politických důvodů.
„Evropský parlament jednoznačně odsuzuje Lukašenkův režim a jeho systematický útlak běloruského lidu,“ uvedla pro EURACTIV.cz Michaela Šojdrová (KDU-ČSL, EPP). Začátkem června proto Evropský parlament přijal usnesení, které se stavu lidských práv v Bělorusku věnuje.
„Vyzýváme běloruské orgány, aby okamžitě ukončily špatné zacházení s politickými vězni a aby jim zajistily řádnou lékařskou pomoc a přístup k rodinám, ale i právníkům nebo mezinárodním organizacím,“ uvedla k rezoluci Šojdrová.
Návrh zároveň „jasně vyjadřuje podporu opozičnímu lídrovi Viktaru Babarykovi“, který je zcela neprávem vězněn a týrán ve vězení, připomněl na plenární debatě o tématu europoslanec Jiří Pospíšil (TOP 09, EPP).
Část práce však leží i na členských státech, které by měly pracovat na dokonalejším azylovém řízení a poskytovat dočasný domov v EU osobám, které hledají politické útočiště, myslí si Šojdrová. Jak připomněla, země EU se nyní logicky staly hlavním útočištěm ruských i běloruských exulantů, kteří z politických důvodů opustili svou rodnou zemi.
Unie se také stala centrem pro nezávislé zpravodajské redakce z Ruska a Běloruska poté, co tyto dvě země na svém území prakticky zlikvidovaly nezávislé sdělovací prostředky, uvádí usnesení. Právě taková uskupení by přitom podle europarlamentu mohla mimo jiné „přispět k boji proti dezinformacím šířených Kremlem“.
Parlament proto nyní apeluje na Evropskou komisi, aby těmto lidem poskytla podporu. „Žádáme Komisi, aby vypracovala dlouhodobý strukturovaný přístup včetně vytvoření dostatečně financované politiky, která by poskytovala dlouhodobou základní podporu nezávislým ruským a běloruským médiím a exilové novinářské činnosti,“ popsala europoslankyně Šojdrová. Jestli na tuto výzvu Komise nějak zareaguje, se teprve uvidí.
Článek byl publikován na webu Euractiv.cz.
