Minisérie Děti války – Kulatý stůl o azylové a migrační politice
Úterý 20. 6. 2023,
Na kulatém stole o migraci a dětech jsme se po pěti letech setkali s odborníky, zástupci vlády, neziskového sektoru, senátory a novináři a společně jsme diskutovali o azylové a migrační politice EU a ČR v kontextu pomoci dětským obětem války. Řeč byla i o záchraně násilně deportovaných dětí z Ukrajiny do Ruska. Více z kulatého stolu najdete níže!
Válka a migrace stále ohrožují životy dětí. V roce 2018 jsme chtěli přijmout nedoprovázené děti z uprchlických táborů v Řecku a ukázat solidaritu a bezpečnost v řešení migrace. Evropská unie se mezitím vzpamatovala z první migrační krize. Strašná válka na Ukrajině ukázala, že umíme jednat, pomáhat a být solidární.
Můj příspěvek o současném stavu „state of play“ Evropské azylové a migrační politiky, stejně jako příspěvky ostatních si můžete poslechnout v podcastu.
Karel Šuranský a vládní zmocněnkyně Klára Laurenčíková připomněli pomoc českých občanů nedoprovázený uprchlickým dětem na Ostrově Lesbos. Iniciativa Pomoc dětem na útěku podporuje již třetím rokem řeckou organizaci Iliaktida na ostrově Lesbos z peněz českých dárců. Díky těmto darům pomáhá integrovat 144 dětí bez doprovodu do evropské společnosti. Mají například přístup k psychologické pomoci, hodinám angličtiny a hudby:
„To bylo někdy těžké prosadit u sponzorů, že sponzorují i takovou věc, jako je učitel kytary. No tak jsme použili ten krásný pojem evropský způsob života, aby si prostě zvykli na jiný způsob života než v táboře v podstatě bez jakékoliv ochrany, a hlavně bez naděje,“ vysvětluje pan Šuranský.
Martin Rozumek z Organizace pro pomoc uprchlíkům upozornil na nedávnou monitorovací zprávu Euro-Med Human Rights monitor, která srovnává zacházení s nezletilými dětmi bez doprovodu v 27 členských státech EU. Její závěry jsou podle Martina Rozumka stále znepokojující: „Na evropské úrovni jednoznačně existuje dvojí zacházení s uprchlíky, ať se bavíme o uprchlících dětských nebo uprchlících dospělých. Podařilo se velmi dobře aktivovat směrnici o dočasné ochraně. Ukrajinští uprchlíci včetně ukrajinských dětí mají ve většině států Evropské unie dobré podmínky. Velká část uprchlíků se má vlastně mnohem líp než všichni ostatní, kteří do EU přicházejí, a to se bohužel týká i nezletilých bez doprovodu. Velká většina nezletilých dětí bez doprovodu zmizí ze systému. Nikdo neví kam kde se, kde se ocitnou nebo vynoří. Platí to i pro Českou republiku.“
Martin Rozumek upozornil na to, že relokace jsou správný nástroj, na který bychom, neměli rezignovat: „Situace v Řecku se hodně zlepšila i díky dobrovolnému relokačnímu programu EU. Vzal si za cíl pomoci v Řecku v tom, o co my jsme se tady s paní Šojdrovou snažili posledních asi 6 let: To znamená přijmout některé nedoprovázené děti, legálně dobrovolně na naše území. Bohužel se nám to celou dobu nepodařilo. Ale ostatních asi 16 zemí EU se do toho programu dobrovolně přihlásilo. A vlastně přijalo 1368 nezletilých dětí bez doprovodu z Řecka a zajistilo jim zajistilo novou budoucnost bez toho, že by museli nelegálně a nebezpečně putovat právě Balkánskou cestou.“
Ing. Mgr. Jan Werner z Odboru azylové a migrační politiky Ministerstva vnitra v reakci na ukrajinskou krizi a zavedení institutu dočasné ochrany pro ukrajinské občany uvedl, že Česká republika je v kontextu EU třetí v absolutním počtu těch držitelů dočasné ochrany. Reagoval také na problematiku ukrajinských nedoprovázených dětí bez dokladů:
„V ČR je dobrá spolupráce s ukrajinskou stranou, která zároveň je podporována ze strany mezinárodních organizací, aby zde byla schopná vydávat doklady, které případně chybí. Je velice časté, že buď už ví, jaké doklady mají přivést anebo mají kontakty na Ukrajinu, odkud jsou jim schopni příbuzní chybějící doklady poslat, případně je tam i možnost vlastně to toho dožádání úřední cestou přes přes OSPODy.“
Werner upozornil i na to, že se Česká republika, ve spolupráci s IOM a Řeckou vládou zapojila od března 2023 do projektu, který na ostrově Lesbos „zajišťuje takzvané bezpečné zóny pro nezletilé bez doprovodu, kde si je poskytována různá psychologická, psychosociální právní pomoc, dále potom nějaké tlumočnické služby neformální vzdělávání a vzhledem k tomu, že ten projekt se nám i partnerům jeví jako velmi efektivní, tak obdobný projekt je v tuto chvíli vyjednávám vlastně pro Kypr.“
RNDr. Ivo Šilhavý, zvláštní zmocněnec pro migraci při Ministerstvu zahraničí komplexně shrnul situaci nelegálně problematiku násilně deportovaných dětí z Ukrajiny do Ruska
„Podle dostupných informací mezi tyto deportace dětí dopředu plánované a dobře připravené a jsou součástí. Putinova širšího plánu vymazat ukrajinskou identitu mladé generace. Vymazání kulturní identity zahrnuje vymýcení jazykové, kulturní a národní identity, odebrání ukrajinských tradic a zvyků a intenzivní indoktrinaci proruským vnímáním světa. Systematické deportace dětí z Ukrajiny do Ruska začaly již před vojenskou invazí na Ukrajinu. První transporty dětí proběhly počátkem února 2022 a zahrnovaly na 500 údajných sirotků z Doněcké oblasti.“
Šilhavý také upozornil na čerstvě vydanou ruskou novelu zákona, která „umožňuje během trvání válečného stavu vyhlašovat na anektovaných územích volby a deportovat odtud obyvatelstvo. V novém znění zákona O válečném stavu je zakotvena možnost nuceného a kontrolovaného přesunu obyvatelstva z území, kde platí válečný stav na území, kde vyhlášen není. Hlavním cílem a úkolem jsou deportace, protože místní ukrajinské obyvatelstvo odmítá z řady obcí odjet.“
Jak se vyvíjí Evropská azylová a migrační legislativa, která se týká i České republiky? Jaký je tzv. state of play?
V roce 2020 Evropská komise navrhla nový Pakt o azylu a migraci, který má zajistit bezpečnost, srozumitelnost a důstojnost pro ženy a děti, kteří přichází do EU. Evropané by měli vědět, že bezpečnost je prioritou. Nový pakt o azylu a migraci – s cílem řešit provázanost mezi politikami a rozhodnutími členských států. Evropská komise navrhuje pro EU nový rámec, který bude dlouhodobě řídit a normalizovat migraci (září 2020).
Tento nový systém by měl zajistit jistotu, srozumitelnost a důstojné podmínky pro ženy, děti a muže, kteří do EU přicházejí. Evropany pak ubezpečí v tomu, že je migrace řízena účinným a humánním způsobem, plně v souladu s našimi hodnotami a s mezinárodními právními předpisy.
Evropský parlament a pět rotujících předsednictví Rady (Česko, Švédsko, Španělsko, Belgie, Francie) se v září 2022 zavázali spolupracovat na přijetí reformy migračních a azylových pravidel EU před volbami do EU v roce 2024.
Evropský parlament odhlasoval 20. dubna 2023 řadu legislativních návrhů, které vstoupily do interinstitucionálního vyjednávání:
- Nařízení o prověřování státních příslušníků třetích zemí
- Nařízení o řízení azylu a migrace
- Nařízení o řešení krizových situací v oblasti migrace a azylu
- Směrnice o o právním postavení státních příslušníků třetích zemí, kteří jsou dlouhodobě pobývajícími rezidenty
