Turecká invaze v Sýrii
Pátek 25. 10. 2019, Michaela Šojdrová
V letošním roce je to přesně 70 let, kdy jsme si připomínali podepsání Washingtonské smlouvy a završení transatlantických vztahů. Toto partnerství znamenalo vždycky velkou jistotu a spojenectví mezi Evropou a USA. A to, čeho jsme svědky dnes, ve mně budí velké obavy. Nevyzpytatelnost administrativy a konkrétně prezidenta Trumpa znamenala, že Kurdové na syrské straně zůstali vlastně bez ochrany a Evropská unie nebyla o tomto informována. Je vidět, že zřejmě nové Trumpově administrativě nezáleží tolik na dobré spolupráci s Evropou. Já si myslím, že to je velmi krátkozraké. Posilování euro-atlantických vztahů je ve prospěch obou partnerů.
Lidé znovu opouštějí své domovy
Turecká vojenská intervence v severovýchodní Sýrii představuje vážné porušení mezinárodního práva a ohrožuje stabilitu a bezpečnost celého regionu. Na tom jsme se v Evropském parlamentu jednoznačně shodli. Spoluviníkem za tuto situaci je jednoznačně i americký prezident Trump.
Podle informací OSN invaze přinutila minimálně 300 tisíc lidí opustit své domovy. Osobně jsem doufala, že v této chvíli budeme řešit rekonstrukci Sýrie a návrat uprchlíků do vlasti, nikoli další vojenský konflikt.
Další rizika terorismu
Další znepokojující zprávou, která je součástí usnesení EP je, že stovkám původně vězněných členů ISIS, kterým se v průběhu turecké ofenzivy v severní Sýrii podařilo utéct ze zajateckých táborů.
Členské země EU se teď budou muset zaměřit na sledování pohybu těchto členů ISIS a více spolupracovat na úrovni tajných služeb.
Sankce ano, ale nezapomeňme na občanskou společnost
Je naprosto nepřijatelné, aby turecký prezident Erdogan vydíral syrskými uprchlíky Evropskou unii. Jako členka delegace EU-Turecko mohu potvrdit, že dohoda mezi EU a Tureckem o navracení nelegálních migrantů platí. To znamená, že EU své závazky vůči Turecku plní. Na pomoc integrace syrských uprchlíků byly profinancovány projekty za 5,3 mld EUR.
Evropský parlament vyzval všechny Evropské státy, aby zastavily vývoz zbraní do Turecka.
Vyzval také Radu, aby zvážila i ekonomické sankce a konkrétní omezení udělování víz tureckým představitelům, kteří jsou odpovědni za zločiny proti lidskosti.
Bylo by ale chybou nepodpořit tureckou občanskou společnost a proto budeme nadále finančně podporovat univerzity, školy a občanské aktivity prostřednictvím programů Erasmus + nebo Horizont 2020. Ještě si pamatujeme, že i my jsme před 30 lety potřebovali podporu disidentů, která přicházela ze západu a která přispěla k transformaci naší společnosti. Turecko potřebuje vládu, která bude respektovat lidská práva uvnitř i vně svých hranic.
