Soudním podnětem jsem chtěla jen potvrdit pravdivost evropských voleb
Středa 7. 8. 2024,
V rozhovoru pro Týdeník Kroměřížska jsem zhodnotila mé působení v Evropském parlamentu i prozradila plány do budoucnosti. Děkuji za rozhovor paní redaktorce Radce Skácelové.
Na základě jakých informací jste podala podnět Nejvyššímu správnímu soudu v Brně (NSS), aby byly přepočítány přednostní hlasy v červnových volbách do Evropského parlamentu?
V těchto volbách jsem získala přes 32 000 přednostních hlasů a ten rozdíl, který mne dělil od překročení 5% hranice a tedy od získání mandátu byl velmi nízký, ale určitě nebyl hlavním důvodem pro zpochybnění výsledků voleb. Důvodem byly hlasy občanů, kteří se cítili poškozeni. Především se jednalo o čestná prohlášení voličů, kteří mi dali přednostní hlas, tedy kroužek, ale když se podívali na výsledky voleb v jejich okrsku, byla u mého jména nula, jejich hlas tedy nebyl započítán. Kromě těchto konkrétních prokazatelných pochybení ve třech okrscích Zlínského kraje se ukázaly i disproporce oproti výsledkům z předchozích období i v jiných krajích. Po zveřejnění těchto chyb některými médii, se mi začali ozývat další lidé i z jiných krajů, kteří zjistili stejné pochybení v jejich okrscích a byli ochotni také poslat čestné prohlášení pro možnost zpochybnění výsledku voleb.
Chybělo Vám 616 hlasů, abyste na kandidátce Spolu obhájila mandát, který připadl Ondřeji Kolářovi. Stačilo by nové přepočítání hlasů, abyste se již potřetí stala evropskou poslankyní?
Ta čestná prohlášení konkrétních občanů prokázala hrubé chyby u třech volebních okrsků, ve kterých mi omylem nezapočítali celkem 93 hlasů, a to nakonec přimělo NSS, aby si vyžádal volební dokumentaci ještě z dalších 94 okrsků. V 97 okrscích se tedy našlo 192 nezapočítaných přednostních hlasů, a to myslím není málo. Přesto NSS nakonec konstatoval, že sice nemá jistotu, že by se další chyby nenašly, ale že nemá dostatek důkazů (indicií), které by můj návrh a moje zvolení potvrdily. A také nemá dostatek kapacit, aby mohl sám provádět další kontroly. Stanovisko NSS respektuji, a to přestože v sobě skrývá velkou nejistotu, protože vůbec není jisté, kolik jsem skutečně přednostních hlasů získala a po skartaci volebních lístků už to nikdy nikdo nezjistí. Jisté je, že ke zvolení, po kontrole 97 okrsků, už mi nechybí 616, ale jen 424 kroužků (usmívá se). Jenže v České republice je necelých 15 000 volebních okrsků, takže se dá očekávat, že by se našly.
Budete ještě v dokazování pokračovat?
Žádnou další stížnost podávat nebudu, protože nechci prodlužovat nejistotu pro svého kolegu O. Koláře, nechci mobilizovat tisíce lidí k přepočítávání hlasů. Vždyť situace je jasná, prostě při sčítání hlasů dochází k chybám a to je potřeba napravit pro zachování důvěry voličů. NSS v závěrech doporučil konkrétní opatření a ta bychom měli brát vážně. Musí být možnost přezkoumat výsledky, a to nejen soudní cestou. Ráda bych zdůraznila, že můj návrh k NSS měl za cíl především potvrdit pravdivost voleb a obnovit důvěru voličů.
Když se ohlédnete za dvěma volebními obdobími v EP, jaká byla?
Když se ohlédnu, tak vidím, kolika krizemi Evropa, ale i celý svět za těch uplynulých 10 let prošel a vidím, že jsme je dokázali společně zvládnout. Když jsem v roce 2014 začínala, doznívala ekonomická krize a velká nezaměstnanost, pak vlna migrace, poprvé v historii EU odchod členského státu - BREXIT, pak pandemie COVID, a to nejhorší - ruská invaze na Ukrajině, energetická krize, a během celého toho období se zvyšují dopady klimatických změn, které nás ovlivňují čím dál víc. Naše reakce určitě nebyly vždycky dokonalé, nebyli jsme připraveni, ale snažili jsme se a většinou jsme dokázali najít společná řešení, spravedlivá pro všechny.
Voliči občas kritizují evropské zákony, které ovlivňují i české právo. Jak by ČR podle vás vypadala, kdyby české zákony připravovali jen čeští zákonodárci?
EU má jasné kompetence a s nimi souvisí legislativa. Pro vnější svět za nás EU sjednává mezinárodní obchodní dohody, reguluje cla, vízové povinnosti. Uvnitř EU je tím hlavním ekonomickým i bezpečnostním cílem budovat bezbariérový vnitřní trh, který umožňuje svobodný pohyb lidí, služeb, kapitálu i zboží. Proto vznikají evropská pravidla, aby tento trh mohl fungovat a aby byl bezpečný. To, že máme jistotu, že služby, zboží, včetně potravin, zakoupené v ČR nebo v Řecku, budou splňovat stejně náročné zdravotní i bezpečnostní standardy, to je přece pro všechny spotřebitele výhodné. Zároveň jsem byla a vždy budu zastáncem spíše omezených evropských regulací a silnějšího vlivu členských států. O kvalitě legislativy ale mnohem víc rozhodují kvalitní úředníci a tady vidím velké rezervy na naší domácí úrovni. Evropská komise si vytváří týmy velmi zdatných a také dobře zaplacených právníků a expertů, návrhy, které posílají, jsou vždy dobře zpracované. Nemusím s nimi souhlasit, protože třeba takovou legislativu vůbec nechci, nepovažuji ji za potřebnou, ale jisté je, že v ní nejsou právní chyby, že se dá realizovat ve všech 27 zemích EU. Vůbec nepodceňuji česká ministerstva a zákonodárce, ale slušelo by se, kdyby i oni ubrali na kvantitě a soustředili se na kvalitu. Není třeba stále nových a komplikovanějších zákonů. Spíše ty stávající by měly být vymahatelné a soustředit se na podstatné věci. Stačí si jen připomenout novelu stavebního zákona.
Kdybyste měla zhodnotit Váš přínos po dobu působení v EP, nač jste nejvíce pyšná? Co se vám podařilo?
Jistě to jsou konkrétní věci, jako například právě legislativa, která dává nové možnosti pro naše šlechtitele a zemědělce. Když jsem kolegy přesvědčovala, často zaznívalo jméno Johana Gregora Mendela. Tomu každý rozuměl a musel souhlasit. Asi nejtěžší bylo mé kolegy ve frakci Evropské lidové strany přesvědčit o tom, že je třeba zakázat klecové chovy nosnic od roku 2027 v celé EU, podařilo se to. I když Komise ještě svůj slib nesplnila, její závazek máme. Dala jsem si za cíl, že dokážu kolegům v zemědělském výboru EP, že máme také schopné mladé zemědělce, kteří obstojí v konkurenci, a to se také stalo. A pokud jde o největší radost, tak tu jsem zažívala při vystoupení našich ZUŠek, které jsem v prosinci 2022 pozvala k jejich prezentaci do Evropského parlamentu v Bruselu. Když celý sál pro 700 lidí tleskal našim mladým hudebníkům a zpěvákům opakovaně ve stoje, byla jsem na ně pyšná.
Kde probíhají nejčastěji nejžhavější diskuse evropských poslanců?
Já myslím, že všude, ale já osobně jsem zažila mnoho žhavých debat právě na plénu, kde můžeme reagovat na předřečníky otázkou, nebo naopak oni se mne na něco ptali. Debaty ve výborech bývají více odborné a méně politické.
Jak jsme evropskými poslanci hodnoceni my Češi a celá ČR?
Hodnocení ČR se výrazně změnilo s novou vládou Petra Fialy. Hodnocení je myslím velmi pozitivní, ověřila jsem si to, když bylo české předsednictví. Tehdy jsem požádala své kolegy o hodnocení ČR, všech 14 poslanců a poslankyň z různých zemí okamžitě jmenovali naše významné osobnosti Havla, Zátopka, Komenského, Dvořáka, Smetanu, milují Prahu, pivo, zkrátka ví, kdo jsme a co umíme.
Jste političkou vlastně celou svou pracovní kariéru. Dovedla vás k politice vaše maminka Eva Nováková? Máte stejný politický názor na chod věcí veřejných?
Možná se budete divit, ale bylo to naopak, do Lidové strany jsem první vstoupila já a to krátce před Listopadem 89. Maminka byla známou lékařkou, lidé k ní měli důvěru a tak byla v roce 1990 zvolená do Federálního shromáždění. Viděla jsem u ní, jak je politika náročná a nikam jsem se nehrnula. Kdyby mě nepřesvědčil a nevytáhl do Poslanecké sněmovny Josef Lux, tak jsem tam nebyla. Maminka pro mě nebyla ani tak vzorem politickým, jako spíš lidským, a tím je stále. Občas to mezi námi zajiskří, ale vyznáváme stejné hodnoty. Čím dál víc se mi zdá, že se jí podobám. (směje se)
Uběhly již dva měsíce od voleb, máte již konkrétní představu o své budoucí pracovní aktivitě?
Ano, mám. Vím, že chci být v Kroměříži a využít zkušenosti, které jsem v Bruselu získala. V rámci svých dobrovolných aktivit zůstávám místopředsedkyní správní rady Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně (UTB). Usilovala jsem o to, aby i naše univerzita byla součástí Evropské univerzitní aliance a to se konečně vedení univerzity letos podařilo a já budu ráda i nadále pro UTB pracovat. Své zkušenosti s evropskou zemědělskou legislativou využívám v rámci projektu Akademie věd ČR, Zajištění produkce plodin pro budoucnost. A ze stejného důvodu jsem přijala nabídku ministra zemědělství a budu jeho poradkyní s konkrétním zadáním. Práce tedy budu mít dost, ale přece jen nebudu muset jezdit do Bruselu a já se na to své nové domácí působení moc těším.
