Úterý 17. 9. 2013,
V uplynulých letech jsme vídali snahy politiků o zavedení školného, případně jeho dvojčete se jménem zápisné. Politické strany ho buď odmítají, chtějí se stanovenou horní hranicí nebo bez ní. Ovšem poslední skupina stran je nejhorší – jsou to ty, co postoj ke školnému úspěšně tají.
Za necelé dva měsíce čekají Českou republiku předčasné volby. Započala sezóna líbivých hesel, načesaných kandidátů zírajících z billboardů a článků o tom, která ze stran ulovila jakou osobnost pro svoji kampaň. Mnohem méně se voliči bohužel setkávají s nezávislým zhodnocením volebních programů. A přitom právě program je jedna z nejdůležitějších věcí, podle které by se měl volič rozhodovat.
V následujících týdnech se zde budete setkávat s články, které budou srovnávat programy a postoje politických stran k nejožehavějším tématům vysokého školství. Začínáme jak jinak než se školným. Tématem, které při volbě nebudou zohledňovat pouze prvovoliči, ale také rodiče budoucích studentů a další. Osloveno se stejnými otázkami bylo celkem 15 stran.
Nejobsáhlejší odpověď zaslali komunisté. Jejich vysvětlení, proč školné ne, se opírá o znalosti zkušeností Velké Británie po zavedení školného. V ní se podle Ludvíka Šuldy z KSČM nepotvrdil předpoklad, že příliv peněz od studentů povede ke zkvalitnění vzdělávání, protože peníze jdou jinam. Navíc náklady škol postupně vzrostly za různé servisní služby, včetně reklamy.
Autor článku Helena Zrůstová
Michaela Šojdrová, © 2024 · Všechna práva vyhrazena | Ochrana osobních údajů | RSS kanál | Změnit nastavení cookies