Reforma Společné zemědělské politiky
Pondělí 26. 10. 2020, Euractiv
Tento článek byl publikovaný na stránkách www.euraktiv.cz 26.10. 2020
Vyjednávání o reformě evropské zemědělské politiky se blíží do finále. Členské státy už mají ve své pozici jasno, stejně tak i Evropská komise, která reformu navrhla. Nyní se k nim připojil i Evropský parlament. Na čem se europoslanci dohodli a jaký bude další postup?
Více zodpovědnosti pro členské státy, méně dotací pro agrární velkopodniky a větší důraz na ochranu životního prostředí. Právě takové změny se očekávají od reformy společné zemědělské politiky EU, kterou Evropská komise navrhla již v červnu 2018.
Zásadním rozdílem oproti stávajícímu nastavení má být přenesení větší míry odpovědnosti na členské státy. Ministerstva zemědělství budou muset vypracovávat strategické plány, na jejichž plnění bude Komise dohlížet. Jedině tak si budou moci země sáhnout na tučné dotace z evropských fondů.
Nejprve je však zapotřebí reformu společné zemědělské politiky schválit. Klíčovými hráči je tradiční trio – Evropská komise, která je autorkou návrhu, Rada EU složená z ministrů zemědělství členských států a Evropský parlament. Ten svou pozici odsouhlasil minulý týden, stejně jako ministři zemědělství.
Zastropování velkých, podpora malých
V ČR rezonovalo zejména téma zastropování zemědělských dotací pro velké agrární koncerny. Evropská komise původně navrhovala povinné zastropování ve výši 100 tisíc eur (2,7 milionu korun) ročně na jeden zemědělský podnik. Europoslanci opatření zmírnili, členské státy by k nim měly přistupovat dobrovolně. Musí ale splnit podmínku – alespoň 12 procent přímých plateb musí nasměřovat k malým a středním podnikům. Na stranu dobrovolného zastropování se přiklonili i ministři zemědělství, jedním z hlasitých obhájců dobrovolného principu byl šéf českého agrárního resortu Miroslav Toman (ČSSD).
Europoslanci na druhou stranu schválili nové stropy ve výši 500 tisíc eur (zhruba 13,6 milionu korun) na přímé platby a 1 milion eur (27 milionů korun) na dotace z programu rozvoje venkova. Kontrolou pověřili Evropskou komisi, která by měla platby sledovat, a v případě překročení uvedených částek je zastavit.
„Z těchto stropů by měly být vyloučeny platby na projekty ve prospěch široké populace, které provádějí regionální a místní orgány, obce nebo města. Omezí se dotace pro velké podniky a zůstane více prostředků pro malé a střední zemědělce,“ vysvětlila redakci europoslankyně Michaela Šojdrová (KDU-ČSL,EPP).
Pokud mají stropy skutečně začít platit, poslanci je budou muset prosadit v tzv. trialogu, tedy v rámci trojstranného jednání mezi Komisí, Radou a Parlamentem.
Jak podotýká agrární analytik Petr Havel, do stanovené hranice se „vejde kdekdo“. „Důležitějším principem tak bude zřejmě sledování skutečných majitelů právnických osob, propojování podniků, a úmysl vytvořit jejich rejstřík. Na čerpání dotací ale bude mít také vliv definice skutečného zemědělce, kterou by ale měly podle svých potřeb vytvářet jednotlivé členské země,“ uvedl Havel ve svém komentáři pro Asociaci malých a středních podniků.
V reformované zemědělské politice by totiž dotace měly směřovat jen těm, kteří splňují národní definici „aktivních zemědělců“. Europoslanci přitom jmenovitě uvedli, že mezi aktivní zemědělce se nemohou počítat ti, kteří například provozují sportovní a rekreační areály, vodní díla, služby v oblasti nemovitostí nebo letiště a železniční služby.
Podpora pro malé i mladé
Europoslankyně Šojdrová je přesvědčena, že reforma společné zemědělské politiky v podobě přijaté Evropským parlamentem povede ke zlepšení situace, respektive k většímu důrazu na drobnější podniky.
„Podpora malých a středních podniků, rodinných farem, je podle mne také nejlepší způsob jak podpořit ekologické zemědělství a produkci kvalitních potravin. Na rozdíl od velkých agrokomplexů, tito zemědělci na venkově skutečně žijí a chtějí své hospodářství předat dalším generacím,“ podotkla Šojdrová.
Europoslanci také požadují, aby členské státy přidělily alespoň 4 procenta přímých plateb mladým farmářům. Apelují i na to, aby mladí byli zvýhodňováni při posuzování žádostí o finance z programu rozvoje venkova.
Zklamání pro ochránce klimatu
Nevládní organizace včetně vědců v oblasti klimatických změn do poslední chvíle vyzývali europoslance k tomu, aby kompromisní reformu společné zemědělské politiky z pera tří hlavních frakcí – lidovců, sociálních demokratů a liberálů – smetli ze stolu. Opírali se mimo jiné o říjnovou zprávu Evropské agentury pro životní prostředí, podle které patří intenzivní zemědělství mezi největší hrozby pro evropskou přírodu. Způsobuje totiž drastický úbytek biologické rozmanitosti a ohrožuje přežití tisíců živočišných druhů.
Evropský parlament však ochránce klimatu zklamal. Stanovisko sice obsahuje environmentální opatření, jako je zmíněná podpora malých a středních farmářů nebo vyčlenění 30 procent z přímých plateb na ekologická opatření, podle environmentalistů to však nestačí. Členské státy si totiž mohou samy určit, co lze za ekologická opatření považovat.
„Europoslanci sice oficiálně schválili, že by celá zemědělská politika měla být v souladu s Pařížskou dohodou, odmítli však jakékoliv cíle pro snižování emisí nebo přísnější ekologické standardy pro vyplácení dotací. Pařížská dohoda totiž žádné cíle snižování emisí pro zemědělství ani jiné sektory neobsahuje,“ píše Deník Referendum. Deník vyčetl europoslancům také to, že z původního návrhu Evropské komise vyškrtli zmínky o podpoře lokalizace produkce, ochraně lesních ekosystémů a snižování emisí v sektoru živočišné produkce.
Jednou ze „světlých“ výjimek v očích ochránců klimatu je povinné vyčlenění 10 procent zemědělské plochy na krajinné prvky. Mezi ně patří například ochranná pásma, půda ležící ladem, remízky, rybníky a další prvky, které brání erozi, zamezují vyčerpávání půdy a pomáhají zvyšovat ukládání emisí skleníkových plynů.
Ochránci klimatu nyní upínají své naděje k Evropské komisi, která bude o reformě zemědělství vyjednávat v trialogu. Právě Komise v otázce „ekologizace“ patří k ambicióznějším hráčům. Rada EU je naopak směrem k ochraně přírody zdrženlivější. Ministři se například dohodli, že na ekologická opatření by mělo jít z přímých plateb jen 20 procent financí.
Vyrovnání národních dotací
Pro Českou republiku je pozitivní přijetí pozměňovacího návrhu Evropské lidové strany (EPP), které iniciovali europoslanci ze států střední a východní Evropy. Právě tyto státy totiž mají v současné době nižší platby na hektar, než jejich západní sousedé. Platby se sice postupně vyrovnávají, mezi státy však přetrvávají velké rozdíly. Poslanci proto prosadili návrh, podle kterého budou moci státy své zemědělce více dotovat ze svého.
„Přijetí našeho pozměňovacího návrhu umožní až do roku 2027 České republice dorovnat zemědělské dotace na průměr EU z národního rozpočtu, a tím podpořit konkurenceschopnost českých zemědělců,“ vysvětlila Šojdrová, která je jednou z autorek návrhu.
Vegeburgery přežijí, rostlinné mléko je v ohrožení
Pozornost přilákal také pokus zemědělských organizací prosadit skrze europoslance nové opatření, které by zakazovalo nazývat náhražky masa označeními typickými pro živočišné produkty. Příkladem je vegeburger. Europoslanci nakonec toto opatření neschválili.
Co se ale „ochránit“ nepodařilo, jsou rostlinné produkty, které svým názvem připomínají mléčné produkty. Jogurty bez mléka nebo másla bez živočišného tuku tak možná budou muset změnit svůj název. Už nyní nicméně platí, že ani sója ani tofu nemohou být označené názvy typickými pro mléčné výrobky. Rozhodl o tom Soudní dvůr EU v roce 2017. Soud tehdy potvrdil, že pod slovem mléko, máslo či jogurt je možné prodávat pouze výrobky, které obsahují „opravdové“ živočišné mléko.
Co bude dál
Evropský parlament může se svou nově přijatou pozicí vstoupit do vyjednávací arény. Tam se „utká“ se stanoviskem ministrů zemědělství a Evropské komise. Výsledkem jednání by měla být reforma přijatelná jak pro Komisi, tak i pro Radu členských států a europoslance. Právě Rada EU a Evropský parlament musí novou legislativu schválit, až poté bude moci vstoupit v platnost.
Reforma společné zemědělské politiky (SZP) má podobu tří nařízení – nařízení o strategických plánech, o financování, řízení a sledování SZP, a o společné organizaci trhů se zemědělskými produkty. Evropská nařízení na rozdíl od směrnic nepodléhají schvalování či úpravě ze strany národních parlamentů. Jakmile tedy vstoupí v platnost, členské státy se jimi začnou řídit.
Současná pravidla zemědělské politiky EU „vyprší“ dne 31. prosince 2020. Pokud se do té doby instituce nedohodnou na nových, začne platit tzv. přechodné období, které by mohlo trvat až dva roky.
