Pod neutrální vlajkou, nebo vůbec? Olympijská účast Rusů a Bělorusů stále visí ve vzduchu
Úterý 13. 6. 2023,
Mezinárodní olympijský výbor stále nerozhodl, jak naloží s účastí Rusů a Bělorusů na olympiádě v Paříži příští rok. Nejen z Česka zaznívají hlasy, že start těchto sportovců pod neutrální vlajkou jako trest zdaleka nestačí.
Válka na Ukrajině má dopady i na svět sportu. Nejenže ničí ukrajinské sportovní svazy a žene atlety na frontu, ale mění také mezinárodní soutěže. Součástí tlaku na Rusko a Bělorusko, jehož režim Moskvě v agresi napomáhá, jsou totiž různá omezení pro jejich sportovce. Vidět to bylo například na posledním mistrovství světa v hokeji v květnu, kde tyto týmy chyběly.
Skupina ekonomicky nejsilnějších zemí světa G7 ve svém květnovém prohlášení ze summitu v Hirošimě zdůrazňuje, že je potřeba zajistit, „aby ruští a běloruští sportovci v žádném případě nevystupovali jako reprezentanti svých států“.
Téma se řeší především v kontextu olympijských her v Paříži v příštím roce. V tomto ohledu je nejdůležitější postoj Mezinárodního olympijského výboru (MOV), který ale zatím není jednoznačný a konečný.
Podle vyjádření MOV z konce března musí všichni sportovci s ruským nebo běloruským pasem soutěžit pouze jako „individuální neutrální sportovci“. To znamená, že Rusové a Bělorusové i nadále mohou soutěžit pod „neutrální bílou olympijskou vlajkou“, stejně jako tomu bylo na olympiádě v Tokiu v roce 2021.
Tito sportovci navíc musí být „neutrální“ v tom smyslu, že aktivně nepodporují válku a například nepůsobí v bezpečnostních složkách. Takové omezení by podle odhadů umožnilo účast asi jen 10-20 % sportovců z těchto dvou zemí.
Ve hře je však i varianta, že by Rusové a Bělorusové nemohli v kvalifikacích a na hrách samotných startovat vůbec. Francouzský prezident Emmanuel Macron minulý týden potvrdil, že poslední slovo v tomto ohledu bude mít právě MOV. Rozhodnutí má přijít „ve vhodnou dobu“.
Nedostatečné sankce?
Objevují se názory, že pokud bude ruská agrese na Ukrajině stále trvat, Rusko a Bělorusko nemají právo vysílat své sportovce na olympiádu vůbec.
„Neumím si představit, že ruští sportovci budou soutěžit na olympiádě, zatímco ruští vojáci budou střílet na civilisty. To bych považovala za selhání MOV i za selhání civilizace. Tato odpovědnost není na nikom jiném než na něm MOV a jeho členech,“ napsala redakci europoslankyně Michaela Šojdrová (KDU-ČSL, EPP), která se tématu věnuje.
S tímto postojem souzní také Český olympijský výbor (ČOV). Jeho plénum se podle webu iROZHLAS.cz na konci dubna postavilo proti jakékoli formě účasti Ruska a Běloruska v olympijských kvalifikacích i na samotných hrách v Paříži, dokud bude trvat válečný konflikt na Ukrajině. Plénum také podporuje dosavadní sankce. (…)
Pouhé vyvěšení „neutrální vlajky“ podle Šojdrové Rusku nezabrání, aby hry využilo k politické propagandě. To stejné prý platí pro běloruského prezidenta Alexandra Lukašenka, jehož režim „kolaboruje s Putinem dlouhodobě“.
„V Evropském parlamentu jsme přijali řadu usnesení, která mimo jiné označují Ruskou federaci za stát sponzorující terorismus nebo požadují zřízení zvláštního tribunálu pro zločiny agrese proti Ukrajině. Rozhodnutí MOV jde proti všemu, čeho jsme doposud dosáhli,“ namítla europoslankyně.
Účast Ruska a Běloruska podle ní navíc jasně podkopává principy, které stanovuje samotná Olympijská charta. „Stále však věřím, že se Mezinárodní olympijský výbor za své vlastní principy co nejdříve postaví a ruské a běloruské sportovce ze soutěží vyloučí úplně,“ dodala Šojdrová pro EURACTIV.cz.
Článek byl publikován na webu Euractiv.cz.
