Otázky a odpovědi k Evropskému prostoru vzdělávání
Středa 10. 11. 2021,
Evropský Parlament schválil svoji pozici k Evropskému prostoru vzdělávání. Proč vlastně hovoříme o Evropském prostoru vzdělávání?
Tento prostor zde existuje vlastně již stovky let. K jeho rozvoji významně přispívají univerzity. Zatímco terciární vzdělávání zahrnovalo mezinárodní rozměr již od počátku, primární a sekundární vzdělávání je silně zakotveno v národním a regionálním kontextu.
Měla jsem tu čest být zpravodajkou zprávy o Evropském prostoru vzdělávání. Dnešní diskuze završila naši společnou roční práci na této zprávě. Já osobně z ní mám velmi dobrý pocit a chci poděkovat zejména všem stínovým zpravodajům a poradcům, kteří přispěli k její kvalitě. Těším se na dnešní diskusi a na další spolupráci.
Co je to „Evropský prostor vzdělávání“?
Jde o ambiciózní plán EU, který se opírá o jednoduchou myšlenku, že vzdělání je investice do budoucnosti. Opírá se o myšlenku, že všichni občané EU v rámci svého vzdělávání by měli:
- mít možnost se účastnit stáže, praxe, nebo studijního pobytu v některé ze zemí EU
- dosáhnout znalostí ve dvou dalších jazycích EU, zejména angličtiny
- mít přístup ke kvalitnímu vzdělání bez ohledu na své socioekonomické zázemí.
- mít možnost uznání výsledků svého vzdělávání, výučního listu, maturity nebo diplomu napříč zeměmi EU
Jak to bude vypadat v praxi?
EU musí rozšířit do budoucna program Erasmus a Evropský sbor solidarity tak, aby co nejvíce žáků a mladých lidí dosáhli na možnost vycestovat a zapojit se do výměnných pobytů. Tyto evropské programy by jim to měly umožnit organizačně i finančně, s ohledem i na jejich sociální možnosti.
Pro komunikaci v rámci EU se společným jazykem stává přirozeně angličtina, a proto by se měla vyučovat jako první cizí jazyk. V zájmu zachování vícejazyčnosti a kulturního bohatství doporučuje Evropský parlament, aby na konci druhého stupně ZŠ uměli žáci používat ještě jeden další cizí jazyk. A také k tomu by měli žákům i učitelům měly pomáhat programy EU.
Uznávání výsledků vzdělávání se již dnes používá na vysokých školách, které již delší dobu spolupracují napříč Evropou a souvisí to i se zapojením vysokých škol do Boloňského procesu (od roku 1990), který této myšlence velmi napomáhá. Pokud chceme dosáhnout automatického uznávání i pro středoškolské vzdělání, bude se muset postupovat stejným směrem, to znamená nastavení strukturovaných programů a jejich koordinace. To bude trvat dlouho, ale právě proto Evropský parlament vyzývá k zahájení tohoto procesu. Ostatně nezačínáme na zelené louce, ale v některých oborech již existuje spolupráce mezi školami členských zemí a vznikají společné projekty pro uznávání výučních listů nebo maturit.
Kdy začne EEA fungovat?
Evropská komise přišla se svým závazkem vytvořit Evropský prostor vzdělávání do roku 2025, ale to považuji za nereálné. Proto jsem se snažila prosadit realističtější přístup a jsem ráda, že Evropský parlament přijal můj návrh na vytvoření Strategického rámce pro Evropský prostor vzdělávání na období do roku 2030. Zásadní je, aby tento plán podpořily členské státy, které mají rozhodující kompetence a EU je nemůže nahradit ani obejít.
„ Naším cílem je všem Evropanům zajistit kvalitní a dostupné vzdělávání v průběhu celého života. Proto jsme usilovali o vytvoření Evropského prostoru vzdělávání. Je to prostředek k vytvoření více kvalitních příležitostí ke studiu pro žáky, studenty i učně. Chceme umožnit větší nabídku vzdělávání, praxi a stáží, které vedou k vysoké kvalitě získaného vzdělání a uplatnění. Tvrdá data jasně ukazují, že kvalitní vzdělání je klíčové pro ekonomický růst. Většina mladých Evropanů chce mít možnost studovat v zahraničí, přeje si naučit něco navíc. Zároveň však poukazují na to, že třetina mladých lidí není schopna studovat v cizím jazyce.“
Michaela Šojdrová, zpravodajka zprávy o Evropském prostoru vzdělávání
- 90 % mladých Evropanů považuje za důležité mít zahraniční zkušenost.
- 91 % souhlasí s tím, že automatické uznávání akademického vzdělávání a času strávenému v zahraničí by bylo užitečné pro mladé lidi
- 97 % dotázaných mladých Evropanů souhlasí s tím, že by bylo užitečné dát příležitost studentům pracovat na inovativních projektech společně s akademiky, výzkumníky a společnostmi z různých zemí. Uvítali by také více příležitostí ke studiu a práci společně napříč obory
- Třetina všech respondentů uvádí, že není schopna studovat v jiném než svém mateřském jazyce. Přesto 77 % mladých Evropanů říká, že by se chtěli naučit nový jazyk, přičemž 84 % by si přálo zlepšit svou znalost cizího jazyka
Zdroj: Eurobarometr 2018
Text zprávy o Evropském prostoru vzdělávání je k dispozici zde: https://www.europarl.europa.eu/doceo/document/A-9-2021-0291_CS.html
