Lidská práva a životy nemohou být méně než výhodný business
Čtvrtek 12. 11. 2020, Michaela Šojdrová
Evropský parlament schválil dohodu mezi Evropskou unií a vládou Čínské lidové republiky o spolupráci v oblasti zeměpisných označení a jejich ochraně. Doprovodné usnesení jsem podpořila, ale v případě samotné dohody jsme se zdržela. Zde jsou mé důvody.
14. září 2020 se uskutečnil summit EU-Čína. Čína si na summitu slibovala průlom, pokud jde o vzájemnou investiční dohodu. Na to ale zjevně EU není připravena, a je to tak dobře. Čínské investice v Evropě způsobují evropským politikům spíše vrásky na čele. EU má také oprávněný pocit, že Čína není schopna garantovat reciprocitu, pokud jde o zacházení s podniky. Také vzájemná obchodní bilance je velmi vychýlená v neprospěch Evropy.
Evropa si, podobně jako USA, stále více uvědomuje, že Čína je pro ni geopoliticky spíše rivalem, než partnerem. Koronavirová krize, která teoreticky vzato mohla být příležitostí pro ukázkovou mezinárodní spolupráci v zájmu celého lidstva, ale toto zjištění spíše ještě prohloubila.
Nakonec tak summit EU-Čína přinesl jen jeden konkrétní výsledek v oblasti spolupráce: uzavření dohody o zeměpisných označeních původů u potravin. O této dohodě budeme tento týden v Evropském parlamentu hlasovat.
V Číně podle této dohody nebude možné vyrábět šampaňské, parmskou šunku či irskou whisky. Naopak, tyto a mnohé jiné evropské značky budou na čínském trhu chráněny. Pro evropské výrobce a exportéry, včetně např. českých pivovarů, to jistě je dobrá zpráva. Tato dohoda je výhodná spíše pro Evropu, protože u čínských produktů, jako je sojová pasta Pixian či víno Shaoxing asi nehrozí, že by je v EU někdo chtěl vyrábět.
Dohoda přinese výhody evropským výrobcům, to je nesporné. O luxusní evropské potraviny je totiž na čínském obrovském trhu veliký zájem.
Problematická je ale skutečnost, že čínská strana a propaganda považuje tuto dohodu za důležitý milník. Jedná se totiž o jedinou obchodní dohodu mezi EU a Čínou za posledních několik let.
Touto dohodou se legitimizují obchodní vztahy s Čínou ve velmi kritické době. Současné čínské vedení si počíná daleko agresivněji než jeho předchůdci. Uvnitř Číny se stupňují represe, zejména pokud jde o Hongkong, Tibet a Sin-ťiang. Navenek si Čína také počíná daleko asertivněji: Tchaj-wanu hrozí vojenskou silou, penězi si kupuje vlády po celém světě (země EU nevyjímaje) a ohrožuje stabilitu v Jihočínském moři svými územními nároky.
Doprovodné usnesení Evropského parlamentu na tyto skutečnosti pamatuje. Zmiňuje také nízké standardy lidosprávní, sociální i environmentální, pokud jde o výrobu v čínských podnicích. Usnesení také vyjadřuje oprávněné pochybnosti nad tím, jak vlastně bude možné v Číně, kde nefunguje právní stát, vymáhat právní nároky vzešlé z dohody.
S textem usnesení souhlasím, proto jsem pro něj hlasovala. S uzavřením dohody s Čínou nemohu souhlasit z výše uvedených důvodů, proto jsem se zdržela. Lidská práva a životy nemohou být méně než výhodný business.
