Klíčové události ze zasedání Evropského parlamentu ve Štrasburku (13.-16.3. 2017)
Pátek 17. 3. 2017,
K hlavním tématům březnového plenárního zasedání Evropského parlamentu ve Štrasburku patřila Směrnice o zbraních, zprávy o přetrvávající nerovnosti mezi muži a ženami v EU, zavedení mýtného systému v Německu, pokuty pro české řidiče kamionů i usnesení o ukrajinských vězních v Rusku a o situaci na Krymu. O práci i postojích europoslanců za KDU-ČSL se dočtete v dnešní tiskové zprávě.
17. března 2017
Štrasburk/Praha
Směrnice o zbraních: Střelba mimo terč
Evropský parlament schválil směrnici o zbraních a zamítl hlasování o pozměňovacích návrzích českých a slovenských europoslanců, kteří chtěli upravit některá problematická ustanovení.
„Evropský parlament svým hlasováním de facto naše návrhy zamítl en bloc a schválil kompromis, pro který jsem sice nehlasovala, ale musím také uznat, že jde o řešení, které je výrazně lepší, než původně předložila Evropská komise. Myslím, že zde není důvod k nějaké hysterii, protože stávající držitelé si zbraně budou moci ponechat. To, čeho se obávám, je spíše nejistota při aplikaci a zbytečně kompromitující původní návrh boje proti terorismu,“ okomentovala výsledek hlasování Michaela Šojdrová.
Její stranický kolega Pavel Svoboda dodává: “To, že se směrnici nepodařilo zastavit, bych nebral za zas tak velkou prohru pro Českou republiku, a to právě proto, že se nám v průběhu jednání podařilo naprostou většinu špatných věcí ze směrnice odstranit. Každopádně jsem směrnici nepodpořil.”
Kromě důležitých společných pravidel pro označování a uchovávání zbraní a propojení národních databází, kompromisní podoba směrnice obsahuje pasáže kritizované odbornou veřejností.
„Ve směrnici chybí logika a je plná chyb. Nemá smysl spojovat takovou směrnici s bojem proti terorismu. Jsem zklamaný, že se nepřipustilo hlasování o pozměňovacích návrzích,“ komentuje hlasování Zdechovský, který je přesvědčený, že poslanci budou zpětně toto rozhodnutí považovat za chybné.
Pro předloženou kompromisní podobu směrnice hlasovalo 491 z 697 přítomných europoslanců, 178 bylo proti včetně poslanců za KDU-ČSL a 28 se zdrželo.
Šojdrová: Využijme potenciálu žen, ale nezasahujme do pravomoci členských států
„Nemohla jsem podpořit zprávu o fondech EU pro rovnost žen a mužů. Ukazuje se, že prostředky zřejmě míjí své cíle, protože se dlouhodobě nedaří prosazovat cíl v rovném odměňování stejně tak jako v rovných důchodech, které jsou neustále velmi rozdílné, a ženy, které celý život pečují o děti a rodinu, mají nedůstojné důchody. Myslím, že bychom měli spíše přesvědčit naši společnost o tom, že investice do dětí je investice pro dobro celé společnosti a že čas, který je strávený výchovou dětí, by neměl být chápán jako handicap, který snižuje příjmy. Evropský parlament by se měl zaměřit na podporu rodičů a slaďování jejich rodičovských a profesních rolí,“ vysvětluje Michaela Šojdrová svoje hlasování o jedné ze tří zpráv, které Evropský parlament schválil z vlastní inciativy, a ve kterých upozorňuje na problematiku přetrvávající nerovnosti mezi muži a ženami v EU. Zabývá se v nich však také citlivými otázkami spojenými s unijní regulací práv rodičů a dětí, sexuálních a reprodukčních práv a práv menšin.
Zprávy EP konstatují zlepšení tzv. indexu rovnosti, zvýšení vzdělanosti žen a zastoupení v národních parlamentech. Nadále však přetrvávají rozdíly v průměrných platech, a to o 16 % v neprospěch žen, v průměrné výši důchodů (40 % v neprospěch žen), nízké zastoupení žen ve vedení firem a poměr žen v politice (29 % žen ve vnitrostátních nebo federálních parlamentech).
Poslanci za KDU-ČSL zprávy nepodpořili.
Pavel Svoboda: Zavedení mýtného systému v Německu
Europoslanci dnes (15. března 2017) schválili usnesení (510 pro; 126 proti; 55 se zdrželo), ve kterém požadují po Komisi vysvětlení neformální dohody s Německem o zavedení mýtného systému na tamních dálnicích.
"Mýtné systémy v zemích EU jsou v pořádku, ale nesmí být diskriminační," říká europoslanec Pavel Svoboda, předseda Výboru pro právní záležitosti EP. "Současné nastavení plánovaného systému mýta poškozuje obyvatele ostatních členských států – především příhraničních a je diskriminační, protože upřednostňuje jednu státní příslušnost nad druhou. Nediskriminace na základě státního občanství je úhelný kámen celé stavby evropské integrace," dodává Pavel Svoboda.
Němečtí občané by si mohli náklady na mýtné odečíst z daní, což by nebylo možné pro řidiče z jiných států. Navíc majitelé vozidel kategorie EURO 6 by si mohli uplatnit slevu na dani převyšující částku odvedenou za silniční poplatek u takových vozidel. S nadsázkou řečeno, opravy německých dálnic by podle navrhovaného systému platili jen cizinci.
Zdechovský: Českým řidičům kamionů se dostalo zastání
Opakovaně se stává, že britské úřady pokutují české řidiče kamionů, protože jim při cestě přes Calais do nákladového prostoru vnikly osoby, které se snažily touto cestou ilegálně dostat do Velké Británie. Vysoké pokuty jsou nekompromisně udělovány i v případech, kdy řidiči prokazatelně udělali vše pro zabezpečení vozidla a měli potvrzené bezpečnostní prohlídky. „Slíbil jsem, že řidičům kamionů maximálně pomůžu, téma jsem proto prosadil mezi tzv. urgencies, tedy důležité politické otázky,“ říká Zdechovský, kterému se z autority člena Evropského parlamentu podařilo u britských úřadů vyjednat razantní snížení pokut v několika individuálních případech, nyní se ale snaží řešit problematiku jako celek.
Rusko musí zastavit represe Ukrajinců
Všichni tři europoslanci za KDU-ČSL podpořili usnesení Evropského parlamentu o ukrajinských vězních v Rusku a o situaci na Krymu. U příležitosti tří let, které tento měsíc uplynou od nezákonné anexe Krymu ze strany Ruska, europoslanci anexi znovu jednoznačně odsoudili a podpořili sankce EU vůči Rusku. Pro usnesení hlasovaly všechny poslanecké kluby, kromě extrémistů (451 poslanců pro, 73 proti, 86 se zdrželo). Evropský parlament upozorňuje, že v návaznosti na ruské represe z Krymu muselo do jiných ukrajinských regionů uprchnout přibližně 20 000 osob. Na Krym byly rozšířeny restriktivní ruské právní předpisy, které vedly k omezení základních práv a k zastrašování, násilnému mizení a mučení. Díky těmto předpisům jsou tak na Krymu a v Rusku vězněni desítky ukrajinských politických vězňů, včetně právníků, kteří jsou ve vězení vystaveni nehumánním podmínkám, mučeni a nuceni k falešným přiznáním.
