Jaký byl uplynulý rok 2017 a co nás čeká v roce 2018? Doma i v Evropě
Pátek 29. 12. 2017, Michaela Šojdrová
Přejme si, aby rok 2017 nebyl posledním klidným a úspěšným rokem. Opět o tom rozhodnou voliči. Tentokrát již v lednových prezidentských volbách. Zdá se vám, že uplynulý rok byl spíše klidný a úspěšný? Jak pro koho.
Dobrý rok pro Českou republiku
Pokud sledujeme růst HDP, snížení nezaměstnanosti, růst platů či počtu narozených dětí, pak to byl skutečně dobrý rok. Jistě na to měla vliv politika vlády, která byla po dlouhé době stabilní a udržela si důvěru po celé čtyři roky. Vláda svojí proevropskou a aktivní zahraniční politikou zlepšovala náš image ve světě a vyvažovala některé nekoordinované kroky prezidenta. Paradoxně, z toho v letošních volbách těžila pouze jedna ze tří vládních stran.
Velké riziko vidím v tom, že s podporou ANO byli zvoleni do vedení Poslanecké sněmovny a jejich výborů zástupci KSČM a extremistické SPD. Strana premiéra Babiše si tak vytváří spojenectví, které je pro naši zemi rizikem. O to větší význam mají pro nás lednové volby nového prezidenta. Tedy doufejme, že nového.
Bezpečnost je naší prioritou
Neměli bychom přehlédnout změnu v prioritách EU. Komise, Parlament i Evropská rada vnímají shodně bezpečnost Evropy, jako prioritu, což naposledy prokázal i předseda Juncker ve své podzimní zprávě o stavu Unie, kde na prvním místě zdůraznil posílení ochrany hranic EU. Také schválený program na příští rok obsahuje finanční posílení bezpečnostních složek, včetně boje proti propagandě.
Noví lidé jsou symbolem změny politiky
Od ledna 2017 má Evropský parlament nového předsedu, Antonia Tajaniho, a jsem přesvědčena, že je to změna k jeho lepšímu fungování. Větší důvěru v evropskou spolupráci znamenalo zvolení francouzského prezidenta Emanuela Macrona. Také volby v Německu, Rakousku i v sousedním Slovensku, znamenaly spíše pozitivní signál směrem ke stabilitě.
Na druhou stranu se zhoršila situace v Polsku, kde vláda čelí kritice doma a na vážné porušování hodnot právního státu a omezování nezávislosti justice upozorňuje i Evropská unie. Také Španělsko zažívá velmi těžké období katalánského separatismu.
Efekt brexitu
V dubnu 2017 požádala britská vláda o vystoupení z EU. Od této chvíle probíhá jednání o podmínkách brexitu, které ukazuje jednotu EU a velké problémy na straně Spojeného království. Oproti prvotnímu „tvrdému brexitu“, který prosazovala premiérka Mayová, Britové teď požadují delší přechodné období. V souvislosti s odchodem Velké Británie z Evropské unie si stále více lidí myslí, že členství v unii jejich zemi přináší spíše výhody než nevýhody a věcí, které mnozí dříve považovali za samozřejmé, si nyní více považuj (potvrdily to výsledky průzkumu německé politické nadace Friedrich-Ebert-Stiftung (FES) z poloviny roku 2017)
EU neustoupila od pomoci Ukrajině a hájila její právo na územní celistvost, udržela partnerskou dohodu s Tureckem a pomáhala řešit válečné i humanitární krize na Blízkém východě i v Africe. Velkým povzbuzením pro nás bylo letošní propuštění humanitárního pracovníka Petra Jaška, i dalších vězňů svědomí, z vězení v Jižním Súdánu.
Rok 2018 bude plný rozhodnutí
U nás doma to budou prezidentské volby. Rozhodnou o tom, zda budeme moci být opět hrdí na svého prezidenta, anebo ne. Jsem přesvědčená o tom, že v případě zvolení prezidenta Zemana nebo Topolánka hrozí řada rizik, včetně udělení milostí v kauzách, které se vztahují k minulosti bývalého i současného premiéra. (Dalík, Babiš,…).
V bilančním článku deníku Politico je premiér Babiš označen za jednoho z vítězů roku 2017. Autoři ale čtenáře zároveň upozorňují na jeho obvinění z dotačního podvodu a fakt, že v jeho případě je hranice mezi politickou mocí a vězením velmi tenká.
A co nás nemine v příštím roce v EU?
Očekávám, že schválíme nový azylový systém, ve kterém budou mít členské země i nadále svrchované právo rozhodovat o udělení azylu. EU bude muset být velmi aktivní při ochraně svých vnějších hranic a nesmí připustit žádnou novou vlnu migrace. To také znamená velkou angažovanost v nastolení míru a lepších životních podmínek na Blízkém Východě a v Africe. EU musí být aktivní v prosazování dohody s Tureckem, musí požadovat propuštění politických vězňů, jak domácích (desítky tureckých novinářů), tak zahraničních (česká aktivistka Markéta Všelichová).
Dá se počítat s dokončením směrnic o vysílání pracovníků, o audiovizuálních službách, o autorském právu nebo například nařízení o Evropském sboru solidarity.
Při schvalování nové legislativy musíme bránit volný pohyb služeb proti legislativním návrhům, které přinášejí zvýšenou administrativu a nové bariéry na vnitřním trhu. Tyto návrhy požadují některé členské země, které se brání mobilitě pracovníků a služeb z tzv. nových členských států. V evropském digitálním prostoru musíme legislativně ochránit práva autorů i bezpečnost uživatelů internetu.
Budu prosazovat větší důraz na dobrovolnictví i v rámci nařízení o Evropském sboru solidarity, který by měl rozšířit možnosti mobility pro mladé lidi.
Rok 2018 je Evropským rokem kulturního dědictví a tuto šanci nesmíme promarnit. Osmičková výročí tohoto roku nám připomenou, kudy jsme prošli. Kolik generací před námi toužilo žít v míru a ve svobodě. Naděje roku 1848, završená vznikem samostatného československého státu 1918, rozkvět národa přervaný válkou 1938, komunistickým pučem, 1948, probuzení naděje v pražském jaru 1968.
Přeji si, aby důležitá rozhodnutí tohoto roku 2018 byla dalšími generacemi vnímána jako šťastná pro jejich život, pro mír a svobodu u nás doma i v Evropě. To je mé přání do nastávajícího roku.
