Integrace ukrajinských dětí se daří díky kvalitní práci našich učitelů, i proto si zaslouží lepší podmínky

Pondělí 4. 9. 2023,

Po dvouletém boji s koronavirovou pandemií, kdy školy řešily přechod na online výuku, čelí české školství další výzvě – integraci tisíců ukrajinských dětí, které u nás během války našly nový domov. Pokud platí pravidlo, že krizové situace prověřují kvalitu, pak náš vzdělávací systém své kvality jednoznačně prokázal. Ukrajinští žáci v současné době tvoří 4 % všech žáků základních škol a stali se tak nejpočetnější skupinou cizinců v českém vzdělávacím systému.

První školní den se u nás proto týká nejen českých dětí, ale i dětí z Ukrajiny. Jejich zapojení do českého systému se daří velmi dobře. Podle posledního výzkumu Hlas Ukrajinců v Česku, kterou připravuje společnost PAQ Research ve spolupráci se Sociologickým ústavem AV ČR, nastoupilo v září do českých škol 39.680 ukrajinských dětí a mladistvých ve věku od 6 do 17 let. To je zhruba 80 % těch, kteří se na území České republiky nacházejí. Průzkum přitom předpokládá, že skutečná docházka je pravděpodobněji vyšší, než ukazují statistiky úřadů. Na základních školách, a to i mezi dětmi, které přijely později, se docházka blíží 90 %. Už to je velký úspěch a ukázka toho, že české školství dokázalo dobře reagovat na vzniklou situaci.

Za poslední tři měsíce pozorujeme také značné zlepšení ve znalostech českého jazyka. 62 % ukrajinských dětí od 6 do 17 let se domluví česky v běžných každodenních situacích, 19 % mluví dokonce plynule. Když jsem tento průzkum četla, překvapilo mě, že češtinu jako druhý jazyk se učí 69 % ukrajinských žáků, což je oproti minulé vlně měření pokles o 5 procentních bodů. Školní docházka tedy sice roste, na výuce češtiny je ale třeba stále pracovat.

Co je třeba pro lepší integraci? 

Každé dítě – ať už české, ukrajinské, či jakékoliv jiné národnosti – se musí ve škole cítit bezpečně a musí pocítit úspěch. To je základní kámen úspěšné integrace do jakéhokoliv kolektivu a velký úkol pro jednotlivé učitele a další školní pracovníky. Je třeba maximálně podporovat ukrajinské děti v učení se češtiny, a to nejen v hodinách českého jazyka, ale i v dalších předmětech. Potřebujeme také navýšit dostupnost volnočasových aktivit. Pokud jsou největší překážkou finance, jak víme i z minulé vlny tohoto průzkumu, stát by měl podpořit instituce, které nabízí nízkoprahové aktivity a domácnosti, které o ně mají zájem. Konkrétně tato podpora by se měla týkat samozřejmě i českých dětí z nízkopříjmových rodin.

Škola je po rodině „institucí“, kde trávíme nejvíce času, a učitelé hrají v našich životech významnou roli. I proto by měly být školy, platy učitelů a dalších školních pracovníků finanční prioritou. Finanční ohodnocení znamená totiž prestiž a společenské ocenění. Pokud vláda hledá úspory, na vzdělávání by šetřit neměla. Právě odměňování učitelů by v této době mělo zůstat prioritou, protože vzdělávání je investicí do budoucnosti, na které nesmíme šetřit.

---