GMO ne, NGT ano. Česko podporuje genomické techniky šlechtění, vítá návrh Komise na rozvolnění pravidel
Úterý 29. 8. 2023,
Česko podporuje novou evropskou legislativu, která má umožnit rozvoj nových genomických technik šlechtění. Právě v těchto technikách vidí způsob, jak čelit klimatické změně a zajistit potravinovou bezpečnost.
Nové genomické techniky šlechtění (NGTs) jsou modernější a šetrnější verzí genetické modifikace organismů (GMO). Zatímco GMO bude na evropském trhu nadále zakázáno, červencový návrh Evropské komise počítá s rozvolněním pravidel pro mírné genomické úpravy. Česko rozhodnutí změnit stávající regulaci vítá.
„Byla jsem zvědavá a obávala jsem se, jak se s tím Evropská komise vypořádá,“ uvedla česká europoslankyně Michaela Šojdrová (KDU-ČSL, EPP) během debaty, kterou na téma NGTs uspořádal server EURACTIV.cz při příležitosti výstavy Země Živitelka. Návrh z pera Evropské komise nakonec Šojdrovou příjemně překvapil, podle europoslankyně je dobrý a realistický.
Evropská komise navrhla v rámci regulace nových genomických technik dvě kategorie.
Do první skupiny (NGT1) by měly spadat upravené rostliny srovnatelné s těmi tradičně vyšlechtěnými. V příloze přitom nařízení stanovuje pět podmínek, které plodiny musí plnit, aby do této kategorie mohly být zařazeny. Důležitým bodem je, že při úpravě genomu nesmí být změněno více než 20 nukleotidů, tedy základních stavebních kamenů DNA a RNA.
Druhou kategorii (NGTS) by měly tvořit plodiny, které mají za sebou „složitější změny“ a nesplňují podmínky pro NGT1.
Na každou kategorii se přitom budou uplatňovat jiné požadavky pro jejich uvedení na trh.
První kategorie by podle Komise měla podléhat povinnosti notifikovat úřady, s upravenými rostlinami by však mělo být nakládáno stejně jako s těmi konvenčními. Produkty vyrobené z šetrně upravených rostlin by podle návrhu neměly podléhat žádnému povinnému monitoringu a označování.
Druhá kategorie upravených rostlin bude podléhat přísnějším pravidlům, které stanovuje směrnice EU o geneticky modifikovaných organismech z roku 1999. Ta zůstává nadále platná – alespoň to tak plánuje Evropská komise. Výrazně upravené plodiny tak budou dle návrhu v podstatě spadat pod definici a regulaci GMO.
Návrh již mají na stolech poslanci Evropského parlamentu, přičemž hlavním výborem pro projednání této legislativy je výbor pro životní prostředí a veřejné zdraví (ENVI). Stanovisko připravuje zemědělský výbor, kde je zpravodajkou česká europoslankyně Veronika Vrecionová (ODS, ECR). Šojdrová bude ve stejném výboru garantem za Evropskou lidovou stranu (EPP).
Výbor AGRI již o návrhu debatoval, a to v červenci, hned po zveřejnění návrhu. „Průřezově stranami s výjimkou frakce zelených je tady velká podpora této legislativy,“ shrnula Šojdrová s tím, že o návrhu se ještě povedou velké debaty – mimo jiné na téma NGTs a ekologického zemědělství, kterému jsou tyto techniky zapovězené a podle návrhu nařízení by to tak mělo být i nadále.
Objevují se však názory, že NGTs by mohly ekologickým zemědělcům být prospěšné. Během debaty to zdůraznil Jan Nedělník, ředitel Výzkumného ústavu pícninářského v Troubsku.
„Velmi podporuji nové genomické techniky, protože se obávám, že zemědělství se bez nich neobejde, zvláště v Evropě, pokud půjdeme cestou ekologizace zemědělství,“ prohlásil Nedělník s tím, že zemědělci budou mít díky NGTs k dispozici nové kvalitnější a odolnější odrůdy plodin. Zdůraznil také, že české šlechtitelství je na vysoké úrovni a stát by na něm neměl šetřit.
Za nové genomické techniky se staví i ministerstvo zemědělství.
„Ve světě jsou to procesy, které už jsou běžné, a Evropa nemůže zůstat pozadu. Udělejme vše proto, aby i tento legislativní text prošel strukturami EU co nejrychleji a mohl být pozitivně prakticky aplikován i v České republice,“ prohlásil na debatě ministr zemědělství Marek Výborný (KDU-ČSL), který měl možnost o návrhu hovořit s ostatními evropskými ministry v rámci Rady EU.
V současné době proti návrhu vystupují Maďarsko a Rakousko. Německo zatím zůstává pouze obezřetné, nemá však v plánu návrh nijak blokovat.
Česko podle Výborného bude nadále pokračovat v evropských jednáních jako aktivní hráč. „Pokud bude možné i cestou neformálních diskusí posunovat věci správným směrem, jsem tím prvním, kdo to bude dělat,“ prohlásil ministr. Vědecké techniky, jako jsou NGTs, podle něj mohou pomoci světu čelit klimatickým změnám a zajistit kvalitní, dostupnou a bezpečnou produkci potravin.
Experti jsou pro
Potenciál plodin vyšlechtěných s pomocí NGTs zdůrazňuje i česká vědecká obec. „Výhodou NGT je, že cílí na určitá místa genomů, nemění nijak drasticky, jako třeba mutace, další pozice a fungování určitých oblastí v rostlinné buňce. Lze tak odhadnout, jakým způsobem se pak budou chovat na poli nebo v potravním řetězci,“ vysvětlila Jaroslava Ovesná, vedoucí odboru genetiky a šlechtění rostlin Výzkumného ústavu rostlinné výroby v Praze.
Ovesná, která je zároveň předsedkyní českého vědeckého výboru pro geneticky modifikované potraviny a krmiva, hodnotí návrh jako vyvážený. Výbor k němu však má své připomínky – například podmínka úpravy maximálně 20 nukleotidů je podle ní potřeba upřesnit, není totiž jasné, zda se to vztahuje na jedno či více míst genomu.
Ovesná také zdůraznila, že díky NGTs se může razantně zkrátit doba šlechtění. Například vyšlechtění jedné odrůdy ječmene v minulosti trvalo 30 let, věda je ale výrazně vpřed a umožňuje tuto dobu zásadně zkrátit. „Legislativa bude ještě potřeba vyprecizovat. Jako vědecký výbor doufáme, že bude nastavena tak, aby ji naši šlechtitelé mohli využívat a široce aplikovat,“ podotkla odbornice.
Šlechtitelství podle Vojtěcha Hudzieczeka, vědeckého pracovníka z Biofyzikálního ústavu Akademie věd ČR, dnes nemůže vědecké poznatky naplno využívat. „Pořád pracujeme jen s tím, co nám příroda nabízí,“ prohlásil Hudzieczek. „Čím jsou vědecké techniky lepší, cílenější a preciznější, tím méně je používáme (v praxi). To je zvláštní paradox pro nás z vědecké obce, kde ty techniky používáme denně,“ uvedl expert.
Hudzieczek mimo jiné uvedl, že GMO plodiny se ve světě pěstují již řadu let a dodnes nejsou žádné důkazy o tom, že by způsobovaly problém pro životní prostředí či zdraví spotřebitelů. „Nyní tu máme další metody a techniky, které jsou ještě o několik úrovní bezpečnější, ale soudním rozhodnutím byly dříve zavedeny pod GMO,“ uvedl Hudzieczek s tím, že legislativu je potřeba konečně upravit tak, aby zemědělci mohli využívat vědecké poznatky.
Riziko vidí spíše v socioekonomické úrovni. „Existuje projekt, kde se vytváří pšenice, která má schopnost vázat vzdušný dusík. Nemusíte jí tedy hnojit dusíkem. Pokud odrůda za pět let přijde sem, může to změnit trh. Někteří lidé na tom hodně vydělají, jiní hodně prodělají. Musíme mít proto dobrou legislativu, která nás na takové problémy připraví,“ apeloval expert z Akademie věd ČR.
Odborníci také upozorňují, že pro úspěch NGTs bude zapotřebí pečlivá a otevřená komunikace směrem k veřejnosti.
NGTs už od roku 2025?
Ministerstvo zemědělství prosazuje co nejrychlejší rozvolnění pravidel tak, aby bylo možné NGTs ke šlechtění využívat co nejdříve.
„Byl bych rád, kdyby účinnost nařízení byla již v roce 2025,“ uvedl Jindřich Fialka, vrchní ředitel sekce potravinářské ministerstva zemědělství. Fialka mimo jiné vyzdvihl, že Česko posouvalo téma NGTs vpřed ještě před zveřejněním návrhu, zejména během českého předsednictví v Radě EU ve druhé polovině roku 2022. Tehdy na téma genomických úprav uspořádalo konferenci v Praze.
Podle Šojdrové je náběh nové legislativy realistický právě v letech 2025 či 2026, záleží však na tom, kdy se podaří návrh schválit. Evropský parlament čekají v červnu 2024 volby, které legislativní proces na pár měsíců pozastaví.
Text byl původně publikován na webu Euractiv.cz.
