Evropský parlament se připojil k uctění památky stého výročí genocidy Arménů
Středa 15. 4. 2015,
Podpořila jsem kompromisní návrh všech politických skupin Evropského parlamentu, který jasně volá po uznání arménské genocidy, ale zároveň vyjadřuje touhu po usmíření mezi Armény a Turky. Evropský parlament není historický ústav ani tribunál, ale má povinnost zaujmout stanovisko k tak významným výročím. Myslím si, že by tak měly učinit i politické reprezentace zemí EU, jež to dosud neučinily.
Zdroj: finiviaggi.it
Plné narovnání vztahů mezi Turky a Armény je závislé na jasném pojmenování zla, které se před sto lety stalo. Nemá smysl ukrývat je za zmírňující slovíčka či právní kličky a Turecko by se mělo postavit k věci čelem. Spolu s tím musí jít ruku v ruce i pokora, vzájemná vstřícnost a dobrá vůle na obou stranách. Evropská unie byla založena právě na základě pojmenování viny a vzájemném odpuštění. Zažili si to v prvé řadě Francouzi a Němci, ale příklad můžeme najít i u nás právě v dnech, kdy si připomeneme 70 let od ukončení nejhorší válečné katastrofy v našich moderních dějinách. Krutost okupace na straně jedné a následné bezpráví v neklidné poválečné době ještě více prohloubily příkop mezi Čechy a Němci. Sami víme, kolik úsilí bylo potřeba k českoněmeckému usmíření.
Přejme oběma národům i oběma zemím - Turecku i Arménii - aby k sobě našly cestu. Vždyť turecko-arménská hranice je jednou z posledních neprodyšně uzavřených hranic v Evropě! Oběma národům by vyřešení historických křivd pomohlo k rozvoji vzájemných vztahů a vedlo by ke skutečné spolupráci dvou sousedících zemím, jež se vzájemně hodně potřebují.
Text přijatého usnesení naleznete zde.
