Evropský parlament debatoval o situaci Romů

Čtvrtek 26. 3. 2015,

Diskuse o protiromských náladách v Evropě a o uznání památného dne romské genocidy během druhé světové války proběhla u příležitosti blížícáho se Mezinárodní den Romů. Na plénu k problematice vystoupila i poslankyně Michaela Šojdrová:

Zdroj: Wikipedia.org
 

Zdroj: Wikipedia.org

 

Pronásledování romského etnika po roce 1938 se týká rovněž území dnešní České republiky. Z více než 6 000 Romů přežilo na území tzv. Protektorátu Čechy a Moravy jen pár stovek. Současná romská populace je tak tvořena z naprosté většiny potomky těch, kteří u nás zakotvili po rozsáhlých přesunech v období po druhé světové válce. Smutnou historii dvou koncentračních a pracovních táborů v Hodoníně u Kunštátu a v Letech u Písku připomínají památníky, bohužel pietní místo v samotných Letech dodnes není uspokojivě vyřešeno. Je potěšující, že u nás funguje Muzeum romské kultury a probíhá zde i řada kulturně vzdělávacích akcí se zaměřením na mladou generaci.

Jaká je však současnost a perspektiva pro Romy v České republice? Studie uvádějí, že na území České republiky žije až 200 tis. Romů, nicméně údaje se liší, neboť naše legislativa nerozlišuje občany na základě etnicity a přihlášení se k národnosti je věcí individuální a dobrovolnou. Při aktuálním sčítání lidu v roce 2011 se k romštině jako jazyku přihlásilo 41 tis. obyvatel.

Ať už jsou ale přesné počty jakékoliv, situace našich Romů není dobrá. Uvádí se, že nezaměstnaností jich je ohrožena polovina. Důvodem je zejména nižší kvalifikace a vzdělání, ale i koncentrovanost Romů v rámci vyloučených lokalit. Alarmující je zejména situace mladých Romů od 15 do 24 let, z nichž nezaměstnaných je 61 % a z toho 77 % z nich nemělo dosud žádnou pracovní zkušenost. Česká republika se však na tuto alarmující situaci snaží aktivně reagovat. Přijala Strategii romské integrace na léta 2014 - 2020, jejímž cílem jsou opatření ke zvrácení těchto negativních trendů. Ta se budou týkat vzdělávání, zaměstnanosti, bydlení či sociální péče.

Přestože to jde velmi pomalu, daří se vytvářet lepší podmínky pro účast vzdělávání romských dětí. O tom svědčí početné aktivity škol a neziskového sektoru a od roku 2013 probíhající každoroční monitorování zaměřené na vzdělávání romských žáků. Dlouhodobě je integrace romských dětí finančně podporována i z programů EU. Jedná se zejména o zvýšení účasti v předškolním vzdělávání či v prevenci předčasného ukončení školní docházky. Investice jdou i do kapacit mateřských škol či zvýšení kapacit pro odborné vzdělávání. Česká republika se též zavázala ke snížení počtu osob ohrožených chudobou a materiální deprivací žijících ve vyloučených lokalitách o 30 tisíc.

Již dnes můžeme sledovat i řadu zlepšení, když například vysokoškolsky vzdělaní Romové zastávají vyšší úřednické posty. Je třeba zdůraznit, že Romové mají svůj osud plně ve svých rukou, nicméně bez podpory se ode dna odrazí jen velmi obtížně. Bohužel, většinová populace se na tuto podporu často dívá s nepochopením a nedůvěrou a vnímá ji negativně.

V této souvislosti bych chtěla zmínit velmi aktuální film "Cesta ven", který nedávno získal nejvyšší české filmové ocenění. Bez předsudků nahlíží na život romské komunity a ukazuje jeho negativa i pozitiva, také ve vztahu k většinové české společnosti.

Snímek vnímám jako inspirativní moment, jsem přesvědčena, že film ocení diváci i v ostatních evropských zemích. Věřím, že tento film má šanci uspět a že je i vhodným adeptem na příští filmovou cenu "LUX Prize", kterou Evropský parlament pořádá.


KDU-ČSL

Michaela Šojdrová, © 2024 · Všechna práva vyhrazena | Ochrana osobních údajů | RSS kanál | Změnit nastavení cookies

Hexadesign