Střídání času je stereotyp, kterého se držíme jen ze zvyku
Úterý 31. 3. 2015,
Máme za sebou opět změnu času, tentokráte ze středoevropského na tzv. středoevropský letní. Osobně mi tato změna žádný problém nečiní, ale skutečně nechápu, proč musíme tento manévr dvakrát do roka zažívat. Na půdě Evropského parlamentu jsme vyvolali jednání a přizvali experty z různých oblastí, abychom zjistili, co k tomu evropské země vedlo a zda se jedná o ekonomickou nutnost, či o pouhý přežitek.
Foto. JC
Na počátku střídání času stál záměr ušetřit energii v době války, později v období ropné krize sedmdesátých let. Evropské země však k problematice nepřistupovaly koordinovaně a data střídání času tak byla v různých zemích jiná, což samozřejmě způsobovalo problémy. To bylo v pozdější době také důvodem ke vzniku směrnice, která data střídání času v EU sjednotila.
Je logické, že tak jako bylo nutné se shodnout na změně času, pak je nutné se shodnout i na jejím zrušení, pokud k tomu jsou důvody. Při jednání v Evropském parlamentu jsem byla překvapena, jak slabá argumentace pro zachování střídání času zde byla a jak se jen málokdo zabývá jejími důsledky.
Zatím jediný prokazatelný dopad střídání času je v tom, že 500 milionů Evropanů musí dvakrát za rok myslet na změnu času a musí tuto změnu prožívat často se žádnými, ale v některých případech velkými následky. Znamená to například dílčí problémy v dopravě, které nikdo nevyčíslil. Větší dopad lze pak sledovat například v zemědělství, zejména v živočišné výrobě. Hovoří se též o větším počtu dopravních nehod v daném období a zejména o častějších srážkách se svěří. Mnoha lidem tato změna komplikuje život jednoduše proto, že naše biologické hodiny se tak rychle přetočit nedají. U některých lidí to však má zdravotní důsledky daleko závažnější.
Jsem zastáncem toho, aby stát zasahoval do života občanů pokud možno co nejméně, tedy tam, kde je to nezbytné. Například pro bezpečnost či v případě, že chceme něčeho společně dosáhnout. Povinné střídání času bylo zřejmě vedeno dobrým úmyslem. Je ale otázkou, zda původní důvody pro zavedení střídání času jsou ještě platné a zda přínosy naplňují očekávání.
Vím, že máme mnoho jiných, životně důležitějších problémů. Ale přesto a možná právě proto za to stojí přínos střídání času vyhodnotit. Pokud nebude prokázán, pak je třeba toto střídání zrušit.
Začít musí Evropská komise, a proto jsme ji s kolegy z KDU-ČSL vyzvali k revizi, vyhodnocení a k případnému zrušení směrnice o střídání času.
