Europoslanci hodnotili Boloňský proces
Pondělí 4. 5. 2015,
Plénum Evropského parlamentu ve Štrasburku podpořilo "Zprávu o krocích v návaznosti na provádění boloňského procesu," na které jsem se výrazně podílela v rámci své činnosti ve Výboru pro kulturu a vzdělávání.
zdroj: enqa.eu
Můj příspěvek k této zprávě spočíval primárně v apelu na to, aby vyhlášené cíle zahrnovaly kvalitu vzdělávání a výzkumu v terciárním sektoru. Do zprávy jsem prosadila výzvu k tomu, aby jedním z ukazatelů plnění těchto cílů bylo zvýšení zaměstnatelnosti absolventů, na což se klade důraz také ve strategii Evropa 2020. V tomto ohledu jsem spolu s kolegy z jiných frakcí rovněž zdůraznila potřebu zaměřit diskusi na nevyužitý potenciál vysokoškolského vzdělávání pro stimulaci růstu a úlohu mobility ve vzdělávání pro mezikulturní učení. Zpráva Evropského parlamentu zdůrazňuje, že vzdělávání je zásadním pilířem společnosti, který má stěžejní dopad na zaměstnanost.
Zpráva dobře shrnula to, jak byl boloňský proces úspěšný a jak dokázal transformovat národní systémy terciárního vzdělávání. Ve svých doporučeních se zaměřuje především na to, jak boloňský proces podpořit a rozvinout prostřednictvím financování ze strany EU (programy Erasmus+, Horizont 2020 či přímo Junckerův fond strategických investic) a zlepšit kvalitu vysokoškolského vzdělávání v rámci tzv. Evropského prostoru vysokoškolského vzdělávání (EHEA). Zpráva byla připravována v kontextu nadcházející ministerské konference Boloňského procesu v Jerevanu, jež se uskuteční v květnu 2015, a představuje tak mandát pro Evropskou unii pro tato jednání.
Boloňský proces se datuje od roku 1999, kdy byla ve zmíněném italském městě podepsána deklarace o spolupráci, jež má za cíl zpřehlednit systémy vysokoškolského vzdělávání v Evropě skrze strukturované studium, srovnatelné a čitelné diplomy i zavádění kreditních systémů. Otevřela se tak cesta k vzájemnému uznávání studia v zahraničí a mobilitě studentů i akademických pracovníků. Dnes je do Boloňského procesu zapojeno 46 zemí Evropy.
