Co se probíralo na zasedání Výboru pro záležitosti Evropské unie
Úterý 3. 3. 2015,
Michaela Šojdrová se aktivně zúčastnila zasedání senátního Výboru pro záležitosti EU. Podrobné informace z jednání přinesl na svém Blogu na iHned.cz think-tank Evropské hodnoty:
Zasedání senátního Výboru pro EU (ilustrační foto), zdroj: vaclav-hampl.cz
Na programu bylo doporučení předsedy výboru zabývat se návrhy legislativních aktů Unie, informování členů výboru o výsledcích jednání Evropské rady a optimální využití flexibility v rámci současných pravidel Paktu o stabilitě a růstu.
V úterý 24. února 2015 se uskutečnilo 7. zasedání senátního Výboru pro záležitosti Evropské unie, kterého se zúčastnilo osm z celkového počtu devíti členů. Omluven byl jen senátor Tomáš Grulich z ODS. Zasedání výboru se opět zúčastnila také europoslankyně Michaela Šojdrová (KDU-ČSL).
Po uvítání všech účastníků a po samotném zahájení výboru se předseda výboru, senátor Václav Hampl (KDU-ČSL+SZ) zmínil o prvním bodu programu, přičemž se nechal slyšet, že většina legislativních aktů Unie, které se v současné době projednávají, jsou velice technického rázu. Jediné téma, kterému by se ze strany výboru měla věnovat větší pozornost, je podle něj legislativa podporující zaměstnávání mladých lidí v EU, s čímž ostatní členové vyjádřili souhlas. Následně se přistoupilo k bodům palčivějším, a to zejména k informování výboru o výsledcích Evropské rady z 12. února 2015. Tyto výsledky prezentoval jménem Úřadu vlády České republiky ředitel odboru koordinace evropských politik Jan Král, který v první řadě omluvil nepřítomnost státního tajemníka pro evropské záležitosti Tomáše Prouzy.
Jan Král nejprve zdůraznil, že samotná poslední Evropská rada byla poněkud neformálnější než obvykle a její původní agenda (kterou byla zejména prohlubování Hospodářské a měnové unie a ekonomické otázky) byla zatlačena spíše do pozadí, a to zejména z důvodu lednových útoků na redakci magazínu Charlie Hebdo v Paříži a z důvodu situace na východní Ukrajině. Hlavními body summitu se tak staly otázky bezpečnostní a zahraniční politiky Unie.
Největší debata pak na Evropské radě probíhala ohledně Ukrajiny, jelikož samotná atmosféra summitu byla rámována především návratem Angely Merkelové a Francoise Hollanda z minského jednání. Účastníci summitu vyzdvihli zejména význam tzv. dohody Minsk II a silně ji podpořili. Co se týká ekonomických sankcí uvalených na Rusko, tématem tohoto summitu nebyly. Dá se však očekávat, že v návaznosti na dodržování nově dojednaných dohod z Minsku budou ekonomické sankce a jejich zpřísnění, či zmírnění důležitým tématem summitu následujícího.
Zástupce Úřadu vlády dále prohlásil, že dalším důležitým tématem, které bylo na summitu projednáváno, byl zejména terorismus a bezpečnostní situace v Evropě. Samotné jednání o této otázce nebylo předem deklarováno a dostalo se na pořad dne zejména z důvodu výše zmíněných lednových útoků, a také kvůli následným událostem v Belgii. Samotnou Evropskou radu předcházela řada diskuzí a debat na toto téma na úrovni rad sektorových, na summitu byla následně přijata pouhá deklarace, která zahrnovala tři základní okruhy: 1) zajištění bezpečnosti občanů, 2) prevence radikalizace a ochrana hodnot a 3) spolupráce se třetími zeměmi. Konkrétní implementace těchto tří bodů bude probíhat postupně na úrovni jednotlivých sektorových rad.
Účastníkem summitu byl také předseda Evropského parlamentu, Martin Schulz, který zdůraznil zejména důležitost posunu v řešení jmenné evidence cestujících, přičemž se zavázal dospět v této otázce ke shodě nejpozději do konce letošního roku. Jasná shoda pak panovala v otázce nutnosti posílení ochrany vnějších hranic Unie, přičemž nebyl zpochybněn ani volný pohyb osob v Unii, což je postoj, který podle ředitele Krále dlouhodobě prosazuje také Česká republika.
Posledním důležitým bodem Evropské rady pak byla prezentace předsedy Evropské komise Jean-Claude Junckera, který zdůraznil potřebu dalšího provádění strukturálních reforem. Na řadu přišla také otázka Řecka a splácení řeckých dluhů, nicméně předseda Evropské rady Donald Tusk nechtěl tuto problematiku příliš rozebírat, jelikož se o jejím obsahu stále jedná a nové řecké návrhy stále nebyly předloženy.
Následně se ředitel odboru koordinace evropských politik s účastníky výboru rozloučil a předseda výboru Hampl se nechal slyšet, že tato Evropská rada byla spíše neformální, z tohoto důvodu není v současnosti potřeba její výstupy podpořit odhlasováním usnesení. Jelikož k tomuto bodu neměl nikdo z přítomných žádné připomínky ani komentáře, přikročil předseda výboru k dalšímu bodu programu, přičemž přeskočil bod věnující se Paktu stability a růstu, jelikož zástupci ministerstva financí nebyli dosud přítomni. Začal se tak věnovat bodu „různé“ a navrhl datum konání dalšího výboru pro záležitosti Evropské unie, a to 17. března 2015.
Další otázkou, kterou předseda Hampl vyzdvihl, byla otázka tzv. zelené karty, což je iniciativa, kterou podporuje zejména Velká Británie a Nizozemí. Senátor Hampl ve stručnosti sdělil, že jde o iniciativu, díky které by bylo v budoucnosti možné, aby jednotlivé národní parlamenty předložily Evropské komisi společný návrh na vytvoření unijní legislativy (na kterém by se předem určitý počet národních parlamentů shodl), přičemž by však v žádném případě nedošlo ke změně zakladatelských smluv Unie. Komise by v takovém případě nebyla formálně zavázána tyto návrhy vyslyšet a konala by tak jen ze své vůle.
Podle předsedy Hampla by však taková praxe korespondovala s tím, co nová Komise v současnosti hlásá, a to zejména snahu o zlepšení komunikace s národními parlamenty. Senát České republiky by v této otázce měl podle předsedy Hampla také svolat plénum, přičemž by plénu mělo být navrženo usnesení výboru, které pokládá tuto iniciativu za dobrý nápad. Václav Hampl následně otevřel o této otázce rozpravu, které se vzápětí zúčastnila europoslankyně Michaela Šojdrová. Ta v této iniciativě viděla zejména důvod domnívat se, že v případě fungování tohoto mechanismu by národní parlamenty přebíraly práci Evropského parlamentu, z čehož by pramenila jakási nedostatečnost toho, jak jsou národní parlamenty v současnosti na unijní úrovni reprezentovány, což by mohl být následně problém.
Dále europoslankyně Michaela Šojdrová přišla s nabídkou užší spolupráce s výborem, když prohlásila, že je nově také členkou evropského výboru pro zaměstnanost. Zdůraznila, že čeští europoslanci jsou v Unii zpovídání z toho, proč ČR nečerpá všechny dotace. Důvodem je podle paní Šojdrové zejména nedostatečná informovanost o těchto fondech na naší národní úrovni. Taktéž se podělila o svou zkušenost s MPSV, jehož pracovníkům se zmínila o plánovaném navýšení sociální fondu zaměstnanosti pro mladé o další miliardu eur, o kterém však tito zaměstnanci neměli nejmenší ponětí. Proto je podle ní na místě zejména zlepšení komunikace mezi Unií a českým parlamentem, což je také jeden z hlavních důvodů, proč se vcelku pravidelně účastní právě senátního výboru pro záležitosti Evropské unie. Předseda Hampl s iniciativou europoslankyně Šojdrové souhlasil a následně reagoval také na připomínku k tzv. zelené kartě, kdy zdůraznil, že se sám snažil dopátrat konkrétních úmyslů ze strany Británie, žádné však podle vlastních slov nenalezl.
Následně předseda Hampl přistoupil k dalšímu bodu týkajícího se Paktu o stabilitě a růstu, který představil zástupce Ministerstva financí, vedoucí oddělení hospodářské a finanční politiky EU, Ondřej Prachař. Ten v první řadě ve stručnosti představil samotný Pakt, jehož smyslem jsou především zdravé veřejné finance, předcházení velkým deficitům a vyrovnané rozpočty států. Komise ve svém stanovisku k tomuto Paktu povolila jistou flexibilitu ve smyslu možného odchýlení se od daných pravidel, Česká republika však toto „změkčení“ podmínek kritizuje. Zástupce ministerstva financí uvedl příklad možnosti odchýlení se od pravidel v případě, že daná země provádí strukturální reformy, přičemž Komise navrhuje, aby se zohledňovaly také reformy, které dosud nebyly implementovány, nýbrž jsou jen naplánovány. Postoj České republiky je podle Ondřeje Prachaře však takový, že usiluje o zohledňování pouze reforem, které jsou již schváleny národním parlamentem.
Následně předseda Hampl tento bod uzavřel a přikročil opět k bodu „různé“, který se nyní týkal plánování zahraničních cest výboru. Nejslibněji pak podle něj vypadá zahraniční cesta do Albánie, která se uskuteční pravděpodobně v květnu. Další cesty zatím naplánovány nejsou. Posledním bodem, který senátor Hampla otevřel, bylo ranní jednání s místopředsedou Evropské komise Jyrki Katainenem, které se věnovalo zejména novému Junckerovu investičnímu balíčku. Jako problém vidí senátor Hampl zejména otázku toho, kdo by do těchto velkých a rizikových investic v tuzemsku šel a v souvislosti s tímto vyjádřil obavy, že hodně firem působících v ČR jsou firmami zahraničními a z toho důvodu je zde možnost, že se rozhodnou mnohé rizikové investice provést ve svém domovském státě. O tuto obavu se podělil také s místopředsedou Katainenem, jeho odpověď však – podle slov Václava Hampla – nebyla přesvědčivá, jelikož argumentoval pouze zkušenostmi s Evropskou investiční bankou, která se s těmito problémy nesetkala. Balíček Junckera je však prý něco jiného a těmto otázkám bychom měli v budoucnu věnovat pozornost.
Následně pan předseda Hampl doporučil členům výboru, aby se pravidelně účastnili různých kulatých stolů a zmínil svou vlastní pozitivní zkušenost s jedním z nich. V neposlední řadě poděkoval všem členům výboru za jejich účast a samotný výbor posléze ukončil.
