Vyvážené zastoupení žen v dozorčích radách je v zájmu samotných rad a jejich zřizovatelů
Středa 14. 1. 2015,
Evropský parlament diskutoval o prohlášení Rady a Evropské komise k směrnici EU o zastoupení žen v dozorčích radách a v pozici „nevýkonných“ (non-executive) členů správních rad společností kotovaných na burze. Návrh na 40% zastoupení žen v řídících orgánech společností argumentuje pouhými 15 % žen v dozorčích radách společností a z toho plynoucími nerovnostmi. Co bychom pak měli říkat situaci, že v některých politických orgánech a funkcích ženy nejsou zastoupeny vůbec?
O využití potenciálu žen by se měli zajímat ti, kteří řídící orgány jmenují a volí. Osobně dlouhodobě podporuji zastoupení žen v politických a veřejných funkcích, podporuji budování jejich profesních a akademických kariér. Překvapivě mne žádná žena nežádala o zavedení kvót, ale opakovaně mne ženy žádají o zlepšení podmínek pro slučitelnost jejich rodičovské role a zaměstnání.
Větší smysl by mělo uvažovat o kvótách pro vyrovnané zastoupení obou pohlaví v orgánech veřejné správy, eventuálně v řídících orgánech společností vlastněných státem nebo veřejnými subjekty, a také ve volebních zákonech. Cílem by mělo být vyvážené zastoupení žen všude tam, kde se o nich rozhoduje, včetně podmínek pro zvládání jejich rodičovské role, tedy v zastupitelstvech obcí, krajů, v parlamentu i ve vládě. Zde je v zájmu žen u toho být a mít silný hlas.
Zastoupení žen v dozorčích radách velkých společností není prioritním zájmem žen, ale je v zájmu samotných soukromých firem. Některé to chápou a daří se jim, jiné to neřeší - je to jejich věc. U soukromých firem by měla Evropská komise spíše přijít s pozitivní motivací, restrikce za nízké zastoupení žen přijdou samy.
