Virus, který zkouší Evropskou unii
Úterý 14. 4. 2020,
Evropská unie se snaží pomoci s řešením pandemie. Komise chystá i finanční vzpruhu -,, nový Marshallův plán" pro Evropu. Společný postup se jeví jako úspěšnější, než když každá země jedná na vlastní pěst.
Komentář pro Katolický týdeník
Michaelo, promiň, nemohla jsem podat pozměňovací návrhy dřív, starám se o nemocné příbuzné. Minulý týden mi zemřeli v rodině dva lidé. Díky, že jsi mi pomohla, je opravdu velmi těžké to zvládnout," slova mé španělské kolegyně Izabely působila klidně, až odevzdaně. Z očí mi vyhrkly slzy a uvědomila jsem si, že naše práce má jinou dimenzi. Smrt se stala její součástí. Jako koordinátorka ve výboru pro kulturu a vzdělávání jsem musela obhájit dodatečné návrhy. Španělsko je dnes nejvíce zasaženou evropskou zemí, vedle Itálie a Francie.
Stejně jako ostatní europoslanci a miliony dalších lidí na světě pracuji z domova. Mluvím s kolegy po telefonu nebo přes obrazovku počítače. Urgentní legislativu, která má pomoci Evropě v krizi, schvaluji e-mailem a kladu si otázky: ,,Podcenila EU potřebná opatření v první fázi pandemie? Proč denně umírají v důsledku onemocnění Covid-19 stovky lidí? Jak nejlépe pomoci?" Solidarita je základní hodnota EU a členské státy na začátku ke svým partnerům při řešení zdravotnické krize příliš solidární nebyly, ale nedá se jim to vyčítat. Obávaly se nezvládnutelného šíření nákazy, neboť si uvědomily, že nejsou dostatečně vybaveny ochrannými prostředky a neexistuje účinný lék. To je pro nás nová a bolestná zkušenost. Proč k tomu došlo?
Pravdou je, že Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) již 22. ledna varovalo před rozšířením koronaviru po celém světě a 7. února vyzvalo členské země, aby svým zdravotnickým pracovníkům zajistily dostatek ochranných pomůcek, respirátorů, rukavic, plášťů. Varování nezabránilo smrti tisíců lidí a následným drastickým opatřením. Členské státy si nepřejí, aby jim Brusel zasahoval do zdravotnictví. EU tedy nemá společnou zdravotnickou politiku. Viry však neznají hranice. Ještě před pár měsíci nás nenapadlo, že se ze dne na den „zavře svět", že se dobrovolně podřídíme řadě opatření, která výrazně omezují naši svobodu. Objevili jsme ale také nečekaná pozitiva. Ze dne na den najednou nebyl problém zrušit pravidelné a nákladné stěhování Evropského parlamentu z Bruselu do Štras- burku, které už léta „nešlo zastavit", protože smlouvy to nedovolují. Parlament se bez průtahů domluvil na distančním hlasování a téměř jednomyslně podpořil přidělení 37 miliard eur státům na okamžité řešení krize.
EU nastupuje tam, kde jednotliví členové nemají dostatečnou sílu. Komise od února několikrát navýšila o desítky milionů eur částku na výzkum vakcíny a léků proti koronaviru, dává dohromady poradní skupinu z předních evropských epidemiologů, jedná se zástupci Googlu, Facebooku a dalších online platforem s cílem zabránit šíření dezinformací. Instituce se domluvily na průjezdnosti EU zejména pro potraviny, léky, zdravotníky a sezonní pracovníky v zemědělství.
Koordinační středisko EU pro řešení mimořádných situací 7. dubna vyslalo do italského Bergama tým evropských lékařů a zdravotních sester z Rumunska a Norska. EU pro Itálii dále aktivovala evropský satelitní systém Copernicus, díky němuž země mapuje situaci ve zdravotnických zařízeních a na svém území. Další opatření ještě přijdou.
Příbuzní mých kolegů jsou i mými příbuznými, ochrana jejich životů je i naší starostí. Tato krize je zkouškou pro celou Evropskou unii a každý její stát. Snad konečně pochopíme, že EU jsme my.
