Unie není dokonalá, ale je úspěšná a bude řešit problémy Česka
Čtvrtek 14. 9. 2023,
Letošní projev o stavu Unie, který předsedkyně Evropské komise, Ursula von der Leyen, přednesla ve středu 13. září v Evropském parlamentu, byl pochopitelně bilanční. Po čtyřech letech jejího mandátu, který skončí v létě 2024, mohla prodat své úspěchy, ať už ohledně koordinaci nákupu vakcín či zbavení Evropy závislosti na ruském plynu. Tyto světlé momenty zmínila, ale zároveň představila vize do budoucna. Dala tak najevo, že je připravena být nadále předsedkyní Komise i na období 2024–2029. Myslím, že právě v EPP není o kandidáty na předsedu EK nouze a především rozhodnou naše volební výsledky.
Od roku 2014, kdy jsem se stala poslankyní Evropského parlamentu, jsem již vyslechla devět takových projevů, a ne pokaždé jsem jim s chutí tleskala. Von der Leyen vždy, na rozdíl od svého předchůdce Jeana-Claudea Junckera, mluvila odvážněji a optimističtěji, a to i v těžkých čase covidu či války na Ukrajině. Ale i s ní jsem často nesouhlasila, byť pochází ze stejného politického tábora. Letos jsem ocenila její realismus a odhodlání i konkrétnost opatření, které navrhuje.
Z projevu (který je tak trochu kolektivním dílem celého aparátu Evropské komise, ale držela jej úspěšně pod pokličkou až do dneška) je patrné, že unijní exekutiva si je vědoma zásadních problémů, kterým EU a její členské státy čelí, a hodlá tyto problémy řešit. Asi to není náhoda, že většina důležitých témat, která v projevu zazněly, jsou zcela zásadní pro Českou republiku, a to možná více než pro jiné země. Napočítala jsem jich pět:
- Komise relativně brzy po volbách ohlásila iniciativu „Green Deal“ pro boj s klimatickou změnou. Postupem času se tato iniciativa přetavila do řady legislativních opatření pro dekarbonizaci ekonomiky. Česká odborná i široká veřejnost je často vůči této politice skeptická a já rozumím tomu, že ji označuje za ideologickou. Realita kolem nás ale ukazuje, že „globální var“, jak globální oteplování nedávno překřtil generální tajemník OSN, se týká i naší země. Ta je navíc třetím největším producentem skleníkových plynů na hlavu v EU. Naše ekonomika je vysoce industrializovaná, a tudíž proces dosahování klimatické neutrality na nás bude mít velké dopady, ale přinese i velké příležitosti. Tato iniciativa ale nesmí jít proti průmyslové výkonnosti a konkurenceschopnosti, což Evropská komise svými nástroji hodlá zajistit. Zároveň musí Evropská komise podpořit potravinovou soběstačnost a soulad mezi zemědělskou činností a ochranou životního prostředí, zejména vody a půdy. Zemědělci si zaslouží maximální uznání a podporu, protože zajišťují kvalitní potraviny ve stále složitějších klimatických podmínkách.
- Evropská unie je největší obchodní blok na světě a má ohromnou váhu v mezinárodních obchodních vztazích. Evropský podíl na světovém HDP ale klesá a vzrůstá význam jiných hráčů. Vedle Číny jsou to Indie, Brazílie, země jihovýchodní Asie apod. Evropská komise bude s těmito zeměmi (nikoli s Čínou) a dalšími státy tzv. globálního jihu navazovat obchodní dohody, a tím vyvažovat sílu čínsko-ruského bloku. Zároveň bude financovat velké infrastrukturní projekty, jako je železnice Indie – Blízký východ – Evropa, které lépe propojí tyto regiony s evropským trhem. Pro české výrobce, kteří mají v mnoha zemích světa dobré jméno, toto představuje obrovské příležitosti. Obchod a lidská práva nejdou vždy ruku v ruce, ale někdy se tuto rovnováhu daří nastolovat. Letošní projev byl však více o realismu než ideálech a vnější prodemokratická agenda v něm moc přítomná nebyla. Čína byla zmíněna pouze v souvislosti s elektromobily, což je trochu málo, ale má to význam pro naše automobilky. Předsedkyně Evropské komise oznámila přezkumné řízení ohledně subvencí týkajících se dovozu levných čínských elektromobilů. Evropský automobilový průmysl, který musí splňovat ty nepřísnější technické, bezpečnostní a ekologické normy na světě, potřebuje ochranu před dumpingem, a tu jim EU musí zajistit.
- Předsedkyně Evropské komise dále hovořila o tom, že v Evropské unii je nedostatek pracovních sil, což kontrastuje s nedávnými předpověďmi o ohromné nezaměstnanosti způsobené covidem. Pro Českou republiku, která má pořád nejnižší nezaměstnanost v EU, je nedostatek pracovníků opravdu velký problém. ČR patří mezi pět zemí EU trpících největším nedostatkem pracovních sil, a to v oblastech jako jsou zemědělství, stavebnictví či zdravotnictví. To má pak dopad na dostupnost služeb a fungování podniků. Předsedkyně Komise zmínila, že řešením může být také větší zaměstnanost žen, což je pro ČR relevantní, zejména pokud si uvědomíme, že u nás je nejhorší dostupnost péče o děti do tří let z celé EU. Zároveň zmínila 8 milionů nezaměstnaných mladých lidí v EU. Proto je potřeba řešit se sociálními partnery, jak propojit nabídku a poptávku na trhu práce a posílit nutné dovednosti lidí pro budoucnost.
- Podle očekávání Ukrajina byla centrálním tématem. Předsedkyně Komise ocenila, jak země EU, včetně České republiky, integrovaly ukrajinské uprchlíky. V této souvislosti zmínila smutný případ ukrajinské spisovatelky Viktorie Ameliny, která nejprve obdržela v ČR pro sebe a své dítě dočasnou ochranu, pak se ale vrátila domů dokumentovat ruské válečné zločiny a byla zabita ruskou raketou. Všichni víme, že je to jeden z tisíců podobných osudů a já si vážím si toho, že předsedkyně Komise se nebojí ho prezentovat v Evropském parlamentu. Nejde jí o to někoho dojmout, ale odkrývat ten rozsah utrpení našich evropských sousedů a zároveň jejich odhodlání se nevzdat ruské přesile. Ursula von der Leyen ubezpečila Ukrajinu, že EU bude stát na její straně, dokud to bude třeba. Toto ujištění bylo důležité v kontextu narůstající „únavy“ z vleklé války. Von der Leyen nicméně nemluvila o využití zmrazeného ruského majetku v EU a využití výtěžku z tohoto majetku k obnově válkou zdevastované Ukrajiny, což bychom rádi slyšeli. Také se mi nepodařilo získat její odpověď na moji otázku, ohledně návratů deportovaných ukrajinských dětí z Ruska, protože tuto pomoc přislíbila.
- Poslední velké téma projevu bylo rozšiřování EU. Ursula von der Leyen o něm hovořila v souvislosti s Ukrajinou, ale i s nadcházejícím 20. výročím rozšíření EU na východ, které znamenalo začátek členství pro ČR a devět dalších zemí. Přes různé skeptické hlasy bylo toto rozšíření v roce 2004 podle předsedkyně Komise příběhem velkého úspěchu a nic nebrání tomu, aby pokračovalo dále s přístupem nových zemí, jako jsou Moldavsko, Ukrajina či kandidátských zemí Západního Balkánu. Česká republika vždy tento proces, který má v daných zemích ohromnou transformační sílu, aktivně podporovala, a to by mělo trvat i nadále. Předsedkyně Komise hovořila o přistoupení nový členů jako o dokončení Unie, o tom, že každé rozšíření přineslo prohloubení politické integrace, ekonomickou prosperitu a zvýšilo váhu Unie na mezinárodní scéně. Jedině silnější a jednotná Unie bude schopna čelit globálním výzvám nadcházejících let. ČR se musí aktivně zapojit do nadcházející debaty o dopadech rozšíření na příští unijní rozpočet, včetně podpory programu soudržnosti a rozvoje venkova, který je pro nás klíčový.
Ne všechny naše otázky byly dnes zodpovězeny, ale zklamaná nejsem. Důležité je poselství o tom, že Unie musí fungovat tak, aby lépe sloužila svým občanům. A hlavně je to naše Unie. Otázkou je, zda tuto skutečnost dokážeme našim občanům srozumitelně sdělit. Proto berme nadcházející volební kampaň pro evropské volby jako důležitou příležitost o té naší Unii s lidmi mluvit, čelit populismu a společně nacházet lepší řešení.
