Ukrajina je pod palbou? Na co EU čeká?
Sobota 26. 2. 2022, Michaela Šojdrová
Kyjev se připravuje na pouliční boje. Vláda prezidenta Zelenského jen ve čtvrtek rozdala lidem 70,000 pušek AK-47. Ukrajinci jsou odvážní a odhodlaní bojovat. Ukrajinská armáda má ale mnohem méně zbraní než nepřítel.
Musíme si přiznat, že jsme v situaci, která nás zaskočila. Putin lže, dezinformuje, vyhrožuje. Přestože jsme neměli žádné iluze a věděli jsme, že ruskou invazi na Ukrajinu musíme brát vážně, věřili jsme, že něco jako poučení z historie existuje i v Rusku a že i Putin a jeho vláda ví, že ve válce nevyhrává nikdo, ale všichni ztrácí. Mýlili jsme se. Přímý vojenský útok boří soudobé pojetí mezinárodního systému a práva a vrací se zpět k praktikám, o kterých jsme doufali, že zůstali minulostí.
Až s nebezpečnou přesností lze zde najít paralelu s postupným obsazováním Československa v roce 1938 pod rouškou historických nároků na území s německou menšinou a její ochranu. I nyní Rusko ospravedlňuje svůj vstup na ukrajinské území jako „intervenci na Donbasu“ a ochranu tamních Rusů před genocidou. Donbasu, který Rusko před osmi lety bezostyšně napadlo.
Nyní však není Ukrajina v konfliktu sama. Vlna solidarity ukazuje Rusku, že Evropa nepřipustí šíření pocitu ruské historické křivdy vůči Ukrajině. Občané po celé Evropě pořádají sbírky na pomoc Ukrajině, média mapují příběhy Ukrajinců po celé Evropě, kteří se vracejí do ohrožených oblastí, aby bojovali za nezávislou Ukrajinu. Ruská agrese spojila lidi po celé Evropě. Nyní se musí spojit i samotné vlády k jasnému řešení.
Ve 21. stolení už nemůžeme připustit válku jednoho člověka, který chce obnovit historickou slávu Ruska a zajistit svůj odkaz. Občané Ruska si válku nepřejí.
Politika appeasementu Evropské unie narazila na nekompromisní promyšlenou agresi Putinova režimu. Sankce, které měly odradit Rusko od útoku a ukázat jednotný postoj Evropy proti útoku na svrchovaný stát, zatím nefungují. Je smutné, že i v této době převažují u některých zemí národní ekonomické zájmy nad solidaritou a udržením míru v Evropě. Třetí balíček sankcí EU bude zacílený přímo na Vladimira Putina a Sergeje Lavrova. K účinnému dopadu sankcí je nezbytné vyloučení Ruska z globálního mezibankovního platebního systému SWIFT, od kterého západní svět od začátku krize bere jako krajní a příliš bolestné řešení.
Válka Ruska proti Ukrajině je válka proti Evropě. Musíme se připravit na horší dobu, musíme počítat s tím, že poneseme oběti za to, že jsme tolerovali diktátora, obchodovali a jednali s ním jako korektní partneři, zatímco on připravoval válku. Pokud se nerozhodneme dnes, bude to později bolet mnohem více. To je přece jasné poučení z války s Hitlerem. Putin není jiný v míře zla, které je schopen páchat.
V úterý 1.března zvednu ruku pro usnesení Evropského parlamentu s podmínkou, že bude obsahovat vojenskou pomoc Ukrajině a postavení Putina před mezinárodní tribunál. To vše musí být doprovázeno opatřeními na ochranu východní hranice, zajištěním potravinové a energetické bezpečnosti pro obyvatele EU.
Sankce jsou důležité, ale Putina a jeho lidi nezastavily před napadením Ukrajiny a zabíjením vlastních , ruských občanů. Zastaví se před hranicemi NATO nebo kteréhokoli státu v Evropě?
Okamžitá reakce musí být tvrdá, Ukrajina není sama. Evropané jsou si vědomi toho, že bolest při placení u benzínové pumpy je krátkodobá a stojí za naše bezpečí.
