Rozhodování o části balíčku „Fit for 55“ má EP za sebou, o finálním výsledku bude rozhodovat české předsednictví
Čtvrtek 23. 6. 2022,
Ve středu 22. 6. 2022 jsme odhlasovali další část legislativního balíčku Fit for 55, celkem již 8 z 13 legislativních návrhů.
Ráda bych uvedla na pravou míru informace o tom, jak a proč jsem podpořila spolu s kolegy EPP boj proti klimatickým změnám (hlasovala jsem pouze proti jednomu z osmi návrhů v rámci balíčku Fit for 55). Pojďme společně zkusit porozumět tomu, o co se nyní hraje. Je to důležité a osobně tuto legislativu vůbec nepodceňuji. Zároveň ji vidím střízlivě a ne ideologicky, protože vím, že vše záleží na tom, jak budou lidé ochotni a schopni její cíle realizovat. Tyto změny nás všechny budou stát velké úsilí a peníze, ale pokud to neuděláme nyní, bude negativní dopad mnohem větší a také dražší.
Důvody i šance na zastavení klimatických změn existují
Evropská unie chce udržet oteplování pod kritickou hodnotou do 1,5 stupně Celsia. K tomu chce přispět tím, že bude snižovat emise skleníkových plynů.
Samotná EU se podílí přibližně z 10 % na celosvětové produkci skleníkových plynů. Největší světoví producenti znečištění se postupně přidávají právě pod tlakem vědeckých důkazů, veřejného mínění, následků přírodních katastrof, ale také pod tlakem příkladu, který Evropská unie poskytuje.
Všech 27 zemí EU se shodlo na tom, že do roku 2050 chtějí dosáhnout klimatické neutrality, tedy vyrovnané bilance produkce a pohlcování skleníkových plynů. Cestu k tomuto cíli tvoří postupné kroky obsažené právě v balíčku Fit for 55, který směřuje ke snížení produkce skleníkových plynů o 55 % do konce roku 2030.
Evropská unie chce využít nástroje, které fungují
Když se podíváme na vývoj produkce skleníkových plynů podle jednotlivých sektorů, pak vidíme jasnou logiku návrhu změn, ke kterým EU směřuje.
Od roku 1990, který je referenčním bodem, do roku 2019 klesla produkce skleníkových plynů v EU o 24 %. Jde samozřejmě o cílený pokles, na kterém se ovšem nepodílela doprava, která naopak rostla.
Největším producentem emisí v EU je sektor energetiky (52 %) a dopravy (25 %), z cca 10 % se podílí zemědělství, 9 % připadá na průmysl a 3,3 % na odpadové hospodářství (viz graf níže).
Z výše uvedených faktů vychází legislativa, o které jsme hlasovali.
Hlavním nástrojem pro motivaci ke snižování emisí a energetické náročnosti je Evropský systém obchodování s povolenkami
Jedná se o směrnici, která upravuje evropský systém obchodování s emisními povolenkami (ETS). Domnívám se, že došlo k odsouhlasení rozumné pozice, kterou prosazovala frakce EPP. Bezplatné přidělování povolenek nebude ukončeno jednorázově, ale postupně tak, aby se průmysl zvládl přizpůsobit, a bylo přitom možné dosáhnout snížení emisí o 63 % do roku 2030 v dotčených odvětvích (jde zejména o energetiku a těžký průmysl). Podařilo se také prosadit, že soukromé vytápění budov a silniční doprava zůstanou mimo systém obchodování s povolenkami alespoň do roku 2029. Na začátku června část poslanců zejména ze strany Zelených a Socialistů navržené změny odmítla. Nakonec ale došlo k politické dohodě a Parlament nyní výraznou většinou tuto důležitou směrnici schválil.
Podpořila jsem také nové nařízení, kterým se má zavést mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích (CBAM). Pozvolné zavedení tohoto tzv. uhlíkového cla zajistí rovné podmínky pro evropský průmysl vůči dovážení neekologicky vyráběných produktů do EU.
Hlasovala jsem také pro nařízení, kterým se zřídí Sociální klimatický fond. Jeho cílem je podpořit zejména ty evropské domácnosti, které by mohly být nejvíce ohroženy nově navrženými opatřeními, zejména v oblasti energetiky.
Již na začátku června Evropský parlament přijal svoji pozici ke třem důležitým nařízením a jedné směrnici z balíčku Fit for 55
Především šlo o nařízení upravující normy pro emise CO2 pro osobní automobily a lehká užitková vozidla. Nepodpořila jsem striktní 100% zákaz prodeje nových aut se spalovacími motory po roce 2035, který považuji za velmi riskantní vzhledem k mnoha technologickým problémům, od dobíjecích stanic, až po energeticky a materiálově náročnou výrobu dosud nepoužívanějších elektrobaterií.
Naopak jsem podpořila nařízení o závazném každoročním snižování emisí skleníkových plynů členskými státy o 40 % do konce roku 2030 a to v odvětvích, která nespadají do systému obchodování s povolenkami (stavebnictví, doprava, zemědělství a odpadové hospodářství). Každý členský stát se na něm podílí podle výše HDP na osobu.
Také jsem podpořila návrh směrnice upravující systém EU pro obchodování s emisemi v oblasti letectví. Tento systém doposud zahrnoval pouze lety v rámci EU, nyní bude dopadat také na mimoevropské lety evropských leteckých společností. Je totiž nezbytné podnikat aktivní kroky ke snižování emisí skleníkových plynů z letecké dopravy a dodržovat zásadu „znečišťovatel platí“.
Role zemědělství a lesnictví je pro změny klimatu zásadní
A konečně poslední, avšak podle mého názoru velmi důležité nařízení známé pod zkratkou LULUCF, se týká zemědělství a lesnictví, konkrétně toho, jak tato odvětví přispívají k dosažení klimatické neutrality, pokud jde o zlepšení monitorování, vykazování a sledování pokroku. Podařilo se obhájit jako cíl navýšení absorpční kapacity pro CO2 na 310 mil. tun ekvivalentu CO2 do konce roku 2030 s tím, že bude rozdělen mezi členské státy v podobě ročních vnitrostátních cílů na období 2026–2030.
V rámci nařízení je dobře vidět, jak je důležité pečovat o krajinu, půdu a lesy právě s ohledem na jejich nezastupitelnou schopnost absorpce CO2 i dalších skleníkových plynů. Klíčovou roli zde hrají právě zemědělci a správci lesů, na které se jednak s těmito opatřeními obracíme, ale především právě na ně nejvíce změny klimatu dopadají.
Zástupce Komise na červnovém zasedání Zemědělského výboru shrnul své životní poznání po desetiletích práce v Komisi slovy: „Moje zásadní doporučení je držet při sobě a neoddělovat význam zemědělců v jejich produkční a ekologické funkci.“
Osobně vnímám roli zemědělství v boji proti změnám klimatu jako nezastupitelnou, a to je pro mne důvod, proč se budu dál tímto tématem zabývat.
Na závěr je důležité říct, že výsledná podoba legislativy Fit for 55 vzejde z jednání zástupců Evropského parlamentu, Rady a Komise. V každém případě do procesu zasáhne i české předsednictví v příštím půlroce, a já věřím, že pozitivně.
Galerie:
