Odpověď norského ministerstva ke kauze Michalákových: dorazila po třech měsících a bez konkrétních návrhů k nápravě
Čtvrtek 12. 2. 2015,
Michaela Šojdrová požádala norské Ministerstvo pro děti, rovnost a sociální inkluzi o vyjádření a konkrétní návrhy v případu odebraných dětí Michalákových. Na odpověď čekala od 18. listopadu 2014 do 10. února 2015, tedy déle než tři měsíce. Obsah dopisu navíc nereaguje na otázky a výzvy europoslankyně směrem k pomoci dětem. "Pokud Norům vadí mezinárodní tlak a medializace, pak bych očekávala, že právě jejich centrální orgány budou reagovat aktivněji a jednání úřadů na regionální úrovni prověří," okomentovala odpověď Šojdrová. "Pokud jde o životy dětí, každé ministerstvo by mělo jednat v zájmu dětí a ne v zájmu národních úřadů."
Únorová odpověď norské ministryně pro děti, rovnost a sociální inkluzi, str. 1
Podle dopisu si norská ministryně sice je vědoma pozornosti, kterou případ sourozenců Michalákových vyvolal, nicméně zodpovědnost v konkrétních případech dětí leží podle ní na jednotlivých norských obcích. Proto nemá žádnou pravomoc do případu zasáhnout.
V dopise ministryně dále potvrzuje, že Norsko do svého právního řádu Úmluvu o právech dítěte začlenilo. Postupy svých úřadů pak hájí nejlepším zájmem dítěte, který Úmluva obsahuje. "Je však s podivem, že Norsko aplikuje jedno pravidlo, aniž by bralo ohled na jiné, a to konkrétně na článek osmý Úmluvy o právech dítěte. Ten stanoví, že státy mají zachovávat rodinné svazky dítěte," uvedla europoslankyně Šojdrová.
Ministryně dále opakuje známé argumenty, že odebrání dítěte je až posledním krokem, po kterém úřady sahají, a posudek o jeho přidělení do pěstounské péče vydávají nezávislé a nestranné rady vedené právníky. Zdůrazňuje, že při přidělování se dbá na navázání etnických, jazykových, kulturních a náboženských kořenů dítěte. "Skutečně si nemyslím, že by takovým navázáním byl například fakt, že oba odebrané české sourozence oddělili do dvou různých rodin," kritizuje postup Michaela Šojdrová.
Galerie:
