Klíčové události ze zasedání Evropského parlamentu ve Štrasburku (3.7. – 6.7. 2017)
Pátek 7. 7. 2017,
Tisková zpráva poslanců Evropského parlamentu za KDU-ČSL
Ve středu 5. července byla ve Štrasburku slavnostně otevřena budova Václava Havla. Europoslanci na návrh Michaely Šojdrové schválili rezoluci, ve které vyzývají Čínu k osvobození politických vězňů. Evropský parlament schválil nový právní předpis, na základě kterého, budou muset velké nadnárodní podniky zveřejňovat informace o svých daních z příjmu. Europoslanci ve druhém čtení podpořili dohodu s členskými státy týkající se ochrany finančních zájmů EU prostřednictvím trestního práva. Jde o první krok k minimálnímu sjednocení norem týkajících se vymezení trestných činů, sankcí a promlčecích lhůt v oblasti boje proti podvodům, které poškozují finanční zájmy Unie.
Otevření budovy Václava Havla ve Štrasburku
Ve středu 5. července byla slavnostně otevřena budova Evropského parlamentu ve Štrasburku, která nese jméno Václava Havla. Stalo se tak za přítomnosti předsedy EP Antonia Tajaniho a vdovy po zesnulém prezidentovi Dagmar Havlové.
„V nové budově bude sídlit úřad evropského ombudsmana, což je velmi vhodná připomínka dědictví Václava Havla. Jsem ráda, že Václav Havel zůstane spojen s obranou občanských práv a bojem za spravedlnost. Věřím, že by z toho měl radost. My Češi můžeme být v této chvíli hrdí na to, že tato budova stojí právě ve Štrasburku, který je symbolem evropského usmíření a sjednocení,“ říká Michaela Šojdrová.
“Mít ve Štrasburku budovu, která nese jméno Václava Havla je pro Českou republiku nejen obrovským vyznamenáním, ale také skvělou reklamou,“ okomentoval inauguraci Tomáš Zdechovský.
“Je to velká pocta pro Českou republiku a potvrzení toho, že Václav Havel patří mezi nejvýznamnější osobnosti novodobé evropské historie,” dodává Pavel Svoboda.
Budova byla postavena v roce 1955 pro Radu Evropy, která ji využívala do roku 2007. V roce 2012 ji zakoupil Evropský parlament a nechal ji kompletně renovovat. Větší část budovy bude využívat Evropský parlament, zhruba třetinu kanceláří evropský ombudsman.
Šojdrová: Europoslanci na návrh Michaely Šojdrové schválili rezoluci, ve které vyzývají Čínu k osvobození politických vězňů.
Michaela Šojdrová, která byla hlavní vyjednávající přijaté rezoluce, ve svém projevu prohlásila: „Liou Siao-po, nositel Nobelovy ceny míru, který za svůj vzor považuje Václava Havla a který byl stejně jako Václav Havel za svoji disidentskou činnost opakovaně vězněn, je nejen pro nás v Evropském parlamentu velkou morální autoritou. O absenci právního státu v Číně svědčí i kauza aktivisty Li Ming-če, který byl zadržen úřady za šíření informací o demokracii na Tchaj-wanu. Naší povinností je usilovat o propuštění všech těchto vězňů svědomí a neustat v dialogu s Čínou o dodržování lidských práv. Násilné umlčování občanské společnosti, které si dobře pamatuji z naší historie, nemůže být přehlíženo nikde na světě.“
Liou Siao-po je čínský spisovatel a aktivista zasazující se o dodržování lidských práv. Poté, co pomáhal sepsat manifest Charta 08 požadující, stejně jako československá Charta 77, politické reformy a demokratizaci společnosti, byl v roce 2009 již počtvrté uvězněn. V roce 2010 mu byla udělena Nobelova cena míru. Liou Siao-po se nachází ve vážném zdravotním stavu vzhledem k pokročilému stádiu rakoviny jater.
Li Ming-če je tchajwanský obhájce lidských práv, který je známý zejména prostřednictvím sociálních sítí a který byl v březnu v Číně zadržen za poskytování informací o demokratické politické kultuře na Tchaj-wanu. Rezoluce zmiňuje i Petera Šao Ču-mina, který byl v rámci omezování svobody vyznání čínskými úřady v květnu násilně odsunut ze své diecéze ve Wen-čou.
Svoboda: Je třeba zabránit ztrátám z daňových úniků
Evropský parlament schválil velkou většinou (534 pro) nový právní předpis, na základě kterého budou muset velké nadnárodní podniky zveřejňovat informace o svých daních z příjmu. Zkomplikuje jim to tak obcházení daňových plateb.
Cílem nové úpravy je zvýšit daňovou transparentnost zavedením povinnosti evropských i mimoevropských nadnárodních společností s ročním obratem nad 750 miliónů eur poskytovat data o tom, v kterých členských státech vytvářejí zisky a kde platí daně. Vychází přitom ze zásady, že zisky musí být zdaňovány tam, kde jsou vytvářeny. Dnes jsou tyto údaje dostupné pouze národním daňovým správám.
Pavel Svoboda (KDU-ČSL), předseda právního výboru EP, na jehož půdě diskuse rovněž probíhaly, nový právní předpis komentoval slovy: „Je třeba nastavit takové transparentní podmínky, aby napomohly boji proti agresivnímu daňovému plánování. Roční ztráty EU kvůli daňovým únikům a vyhýbání se daňovým povinnostem se pohybují kolem 1 bilionů eur. Některé návrhy ze strany levicových poslanců ohledně zveřejňovaných informací však šly hluboko za to, co by se dalo považovat za transparentnost nutnou pro správnou výměru daní, a vedly by k narušení konkurenceschopnosti firem, na které se nová legislativa bude vztahovat. To by ve svém důsledku vedlo k omezení pracovních pozic v Evropě.“
Zdechovský: Trestněprávní ochrana finančních zájmů EU
Europoslanci ve druhém čtení podpořili dohodu s členskými státy týkající se ochrany finančních zájmů EU prostřednictvím trestního práva. Jde o první krok k minimálnímu sjednocení norem týkajících se vymezení trestných činů, sankcí a promlčecích lhůt v oblasti boje proti podvodům, které poškozují finanční zájmy Unie. „Věřím, že nová pravidla přispějí k větší ochraně proti kriminalitě vůči rozpočtu EU. Jsem rád, že podvody s DPH jsou zahrnuty do působnosti směrnice pro případy, kdy došlo ke ztrátě nejméně 10 milionů EUR ve dvou nebo více členských státech. Ale přál bych si, aby boj proti podvodům byl na úrovni EU ještě silnější a ambicióznější,“ říká Tomáš Zdechovský, který v EP působí v rozpočtovém výboru.
