Klíčové události ze zasedání Evropského parlamentu ve Štrasburku (11.9. – 14.9. 2017)
Pátek 15. 9. 2017,
Tisková zpráva poslanců Evropského parlamentu za KDU-ČSL, 15. září 2017, Štrasburk/Praha
Zpráva o stavu Unie představila ambiciózni vizi silné Evropy
Pavel Svoboda (KDU-ČSL) považuje projev Jean-Claude Junckera za velmi dobrý, protože byl podle něj státnický, předložil v něm svoji jasnou a dostatečně konkrétní vizi, kudy má Evropa pokračovat. "Byl to projev odvážný, optimistický a kreativní. S některými pasážemi jsem nesouhlasil, ale to na celkovém hodnocení nic nemění. Zaujalo mě několik věcí: apel na jednotnou EU, která by se neměla uzavírat a pomáhat uprchlíkům v nouzi; příslib plánu účinnějšího vracení nelegálních migrantů, bez něhož solidarita při přijímání uprchlíků nemůže fungovat; vůle mít EU v čele digitální proměny světa. Pro Česko byla důležitá také zmínka o rozdílné kvalitě potravin, tedy že v EU nesmějí existovat spotřebitelé druhé třídy. Junckerova vize EU jednoznačně znamená prohloubení integrace: Juncker několikrát zmínil, že země EU by měly přijmout euro, které by mělo být více než jen měnou vybraných zemí, ale měnou EU jako celku. Zároveň oceňuji, že má být EU velká ve velkých věcech a malá v malých, a proto Juncker předpokládá návrat některých pravomocí členským státům. Jen je politováníhodné, že – na rozdíl od konkrétních vyjádření ve většině zprávy – v pasáži o bezpečnosti nezmínil hrozby od kremelského režimu," uvedl Pavel Svoboda.
„Junckerův projev mě upřímně překvapil, protože skutečně byl mnohem realističtější, než jsme byli svědky v minulosti. V několika pasážích dal jasně najevo, že vnímá to, že je potřeba spojovat východní část Unie s částí západní a více naslouchat občanům,“ dodává jeho kolegyně Michaela Šojdrová (KDU-ČSL), která také velmi ocenila Junckerova slova o potřebě stejné kvality potravin ve všech zemích EU. „Myslím, že je to výsledek úsilí i našeho ministra Mariana Jurečky, který na tento problém Brusel neúnavně upozorňuje“, dodává Šojdrová.
Svoboda: Novela autorskoprávní ochrany děl ve prospěch nevidomých a zrakově postižených občanů
V rámci plenárního zasedání Evropského parlamentu ve Štrasburku podepsal Pavel Svoboda (KDU-ČSL), předseda právního výboru EP, společně s předsedou Evropského parlamentu Antoniem Tajanim novelu autorskoprávní ochrany děl ve prospěch nevidomých a zrakově postižených občanů. "Díky této mezinárodní dohodě a výjimce z autorského práva budou mít nevidomí a zrakově postižení rozšířený přístup k literárním dílům a dalším tištěným materiálům v Braillově písmu nebo systému DAISY, a to mě moc těší," říká Pavel Svoboda a dodává: "Jsem rád, že v této oblasti můžeme napravit nespravedlnost, se kterou si nebyl schopen poradit volný trh.“
Jde o implementaci tzv. Marakéšské smlouvy, která zavazuje státy, aby vytvořily soubor povinných omezení a výjimek z autorského práva, které umožňuje přeshraniční výměnu kopií knih a ostatních tištěných materiálů ve speciálním formátu mezi zeměmi, které jsou jejími smluvními stranami.
Šojdrová: Neslučujme boj proti násilí s právem na potrat
Evropský parlament vyzval členské státy, aby ratifikovaly tzv. Istanbulskou úmluvu o prevenci a potírání násilí na ženách a domácího násilí. Přijaté usnesení však označuje za násilí rovněž odpírání práva na sexuální a reprodukční zdraví, včetně práva na potrat.
Michaela Šojdrová (KDU-ČSL), členka Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví vysvětluje, proč nemohla pro rezoluci, která neobsahovala pozměňovací návrhy Evropské lidové strany hlasovat: „Jsem jednoznačně pro nulovou toleranci násilí. Ať už je to na ženách, seniorech či dětech, včetně těch nenarozených. Přijaté usnesení však spojuje neslučitelné, a to boj proti násilí a právo na potrat. Evropský parlament požaduje, aby členské státy EU přistoupily k Istanbulské úmluvě v rozporu se zásadou subsidiarity a zasahuje tak do kompetencí členských států. Namísto rozšiřování požadavků na členské státy bychom měli podpořit postoj, který k úmluvě zaujala Rada, a sice aby se EU připojila k úmluvě v oblastech, které evropské úrovni přísluší. Například v oblasti azylu či v soudní spolupráci.“
Zdechovský: V řešení migrace udělala EU kroky správným směrem, problémem ale zůstává návratové řízení
Tomáš Zdechovský (KDU-ČSL) během svých vystoupení na plénu pozitivně zhodnotil opatření, díky nimž se EU postupně daří zmírňovat dopady migrační krize: „Dobrou zprávou je, že se o dalších 17 % snížil počet do Evropy přicházejících lidí. Dále také, že se zefektivnily identifikační procedury, fungování agentury Frontex, zavedly se nové bezpečnostní prvky a předně se jeví jako funkční bilaterální dohody s Tureckem a Libyí.“
Za největší současný problém následně označil spolupráci neziskových organizací a pašeráků, která byla prokázána teprve nedávno. Podle Zdechovského je nutné mobilizovat síly k potírání tohoto byznysu a v některých krajních případech navrhl až zastavení financování a odmítnutí spolupráce na záchranných akcích.
„Stále více se také setkáváme s ekonomickými migranty, kteří se vydávají za uprchlíky. V takových situacích by měli být tito lidé odhaleni už v rámci identifikační procedury. Ty, kterým azyl nenáleží, je bezpodmínečně nutné oddělit od těch ostatních a musí být bez jakýchkoli průtahů navráceni, což v dnešní praxi zcela nefunguje,“ upozornil ještě Zdechovský na o něco méně akutní, avšak zásadní problém.
