Klíčové události ze Štrasburku: Posílení kybernetické bezpečnosti i mediální gramotnosti
Pátek 15. 6. 2018,
Klíčové události ze zasedání Evropského parlamentu ve Štrasburku (11.6.- 14.6. 2018)
Štrasburk/Praha
Šojdrová: Digitální a mediální dovednosti jsou nedílnou součástí vzdělávacích politiky
Evropský parlament v úterý 12. června schválil zprávu o modernizaci vzdělávání v EU. Zpráva se zabývá všemi úrovněmi vzdělávání a zaměřuje se na roli učitelů a podporuje větší samostatnost škol.
„Aby mladí lidé byli schopni čelit výzvám dnešního světa musí je kvalitní vzdělávání vybavit potřebnými znalostmi, demokratickými postoji, včetně kritického a nezávislého myšlení,“ komentuje zprávu europoslankyně Michaela Šojdrová, členka Výboru pro kulturu a vzdělávání EP.
Zpráva mj., vyzývá Komisi a členské státy, aby vytvořily zvláštní opatření na podporu projektů mediální a digitální gramotnosti a doporučuje, aby se digitální a mediální dovednosti staly součástí vzdělávací politiky. „Jedním z prostředků, jak bojovat proti falešným zprávám a desinformacím nebo i zvýšit bezpečnost dětí na internetu, je právě mediální gramotnost,“ dodává Šojdrová.
Svoboda: Posílení kybernetické bezpečnosti a užší spolupráce s NATO
Poslanci Evropského parlamentu na svém červnovém zasedání schválili usnesení, ve kterém vyzývají posílení kybernetické bezpečnosti. EU by měla zřídit týmy rychlé reakce schopné zasáhnout proti novým hrozbám, které přicházejí z Ruska, Číny nebo Severní Koreje. EP navrhl v této věci rovněž prohloubit spolupráci mezi EU a Severoatlantickou aliancí.
Příčinou současné kybernetické zranitelnosti je podle europoslanců především roztříštěnost evropských obranných strategií a kapacit, a je tedy nutné zlepšit schopnost ozbrojených sil spolupracovat a posílit vzájemnou součinnost v oblasti kybernetické obrany na úrovni EU, se Severoatlantickou aliancí a dalšími partnery.
„Parlament také požaduje zintenzivnění spolupráce EU a NATO nejen v oblasti kybernetické obrany, ale i strategické komunikace a boje proti terorismu či neregulérní migraci. To samozřejmě povede k zajištění větší bezpečnosti v Evropě," komentuje usnesení Pavel Svoboda, předseda Výboru pro právní záležitosti EP. „Je také dobře, že parlament nebere na lehkou váhu současné hybridní hrozby a požaduje, aby se o nich mezi občany rozvíjelo společné situační povědomí," dodává český europoslanec.
Zdechovský: Nejlepší obranou proti “fake news” je kritické myšlení
Nejlepší obranou proti fake news (falešným zprávám) je místo složité legislativy naučit lidi kritickému myšlení. Vyplynulo to z diskuse experta na politický marketing a propagandu z Fakulty sociálních studií Masarykovy university Miloše Gregora a českých europoslanců.
"V souvislosti s dezinformacemi, hoaxy, a dalším mediálním balastem se často zmiňují různě nebezpečné manipulace, se kterými se můžeme setkat. Řeč tak nebyla o tom, jaké zájmy může Rusko sledovat v prostoru Evropské unie, ale podívali jsme se blíže na nejčastější manipulativní techniky a třeba i na to, jak nebezpečné mohou být některé senzace chtivé titulky, které naši schopnost rozeznat dezinformaci ovlivňují daleko více, než neschopnost ověřit si zdroj informace,” vysvětluje europoslanec Tomáš Zdechovský, který diskusi českých europoslanců s Milošem Gregorem uspořádal.
“Hlavním poselstvím bylo, že se musíme umět lépe prezentovat. Cestou boje proti různým fake news nejsou represe, ale spíše prevence. Musíme posilovat mediální gramotnost a kritické myšlení,“ doplňuje Zdechovský, podle kterého nejlépe pomůže osvěta a vzdělaná společnost, která je schopná fake news vyvrátit sama.
