Genderová EU? Nikoli, jen genderová většina v EP
Pátek 22. 1. 2021, Michaela Šojdrová
Na právě skončeném lednovém plenárním zasedání Evropského parlamentu byla schválena dvě usnesení, která právem vyvolávají nesouhlas a pohoršení mezi konzervativně naladěnou veřejností v celé Evropské unii. Jedná se o tato dvě usnesení: „Genderová perspektiva koronavirové krize“ a „Strategie EU pro rovnost žen a mužů“.
Nehlasovala jsem ani pro jedno z nich, a mnoho poslanců z frakce Evropské lidové strany taktéž ne. Naše frakce usilovala u vypuštění kontroverzních pasáží, ale bez úspěchu. Navzdory veškerému úsilí byla tato usnesení schválena. Chtěla bych se nad nimi trochu pozastavit, protože odráží obecnější problém.
Tato usnesení jsou výrazem nadprodukce „genderových“ zpráv vycházejících z výboru pro práva žen a rovnost pohlaví (FEMM) Evropského parlamentu. Liberálně-levicová většina v tomto výboru i v celém Evropském parlamentu tyto zprávy umí využít k tomu, aby do nich vsunula provokativní pasáže o sexuálním a reprodukčním zdraví (eufemismus pro podporu potratů) či apely na urgentní ratifikaci Istanbulské úmluvy.
Jelikož se jedná o zprávy z vlastní iniciativy a nikoli legislativu, nelze zde uplatnit výhradu subsidiarity. Lze jen namítnout, že tyto zprávy z vlastní iniciativy a zejména ty části, které překračují pravomoc EU, nejsou závazné. I když je parlament suverén a může se vyjadřovat, k čemu chce, nemůže očekávat, že Komise nebo členské státy budou automaticky plnit jeho návrhy.
Bohužel schválená usnesení tohoto typu vyvolávají negativní reakci u konzervativní veřejnosti po celé Evropě. Tato a jim podobná usnesení dávají argumenty některým ultra-konzervativním či přímo euroskeptickým silám, které tvrdí, že EU je levicový projekt a že díky EU dochází v Evropě k morálnímu úpadku. To ale není pravda. Evropská unie jako taková (myšleno její instituce) ve své legislativní a výkonné činnosti nedělá nic, co by odporovalo křesťansko-demokratickým hodnotám. Zároveň je striktně limitovaná subsidiaritou a definicí svých pravomocí. Mezi pravomoci EU v žádném případně nepatří rodinná politika, včetně definice manželství, či rozhodování o zdravotnických zákonech včetně přístupu k potratům či antikoncepci.
Pokud jde o Evropský parlament, který má mimo jiné i výrazné kontrolní pravomoci vůči aktivitám Komise, tak jednou z možností, jak respekt ke křesťansko-demokratickým hodnotám posílit, jsou volby. Ale abyste nebyli zklamaní. Pokud sledujete hlasování jednotlivých frakcí v Evropském parlamentu, pak zjistíte, že žádná politická skupina není v těchto etických otázkách (právo na reprodukční a sexuální zdraví či služby) zcela jednotná. Je to dané odlišnými národními tradicemi, ale i osobními zkušenostmi. Čekala bych, že kolegové křesťané z Irska, Francie, Španělska či z Polska, budou mít stejně konzervativní postoj jako já. Ale často nemají a často o našich rozdílných přístupech diskutujeme a často také rozdílně hlasujeme.
Vždy jsem podporovala opatření k posílení postavení žen ve společnosti, v politice a hlavně k většímu ocenění jejich mateřské role. Ale nebudu podporovat to, aby se boj za odstranění diskriminace žen a násilí na ženách stal záminkou k porušování principů subsidiarity na úrovni EU.
Odkaz na zprávy: „Genderová perspektiva koronavirové krize“ a „Strategie EU pro rovnost žen a mužů“.
