Lesy potřebují naši ochranu a jasná pravidla pro hospodaření
Úterý 20. 9. 2022,
Lesy pokrývají celých 43 % povrchu EU a plní zásadní funkce pro náš život – od ekologické, ekonomické až po turistiku a sport. Hrají také významnou roli v rámci boje proti klimatickým změnám, a to především díky své přirozené schopnosti pohlcovat uhlík, čímž pomáhají k dosažení klimatických cílů EU do roku 2030. Má-li EU následně do roku 2050 dosáhnout klimatické neutrality, je důležité zachovat a rozšířit zalesněné oblasti. Ačkoli se podíl lesů v jednotlivých zemích EU výrazně liší (např. v České republice tvoří lesy 33 % území), mělo by být naším společným zájmem o tyto důležité ekosystémy pečovat.
I proto Evropský parlament minulý týden schválil svou pozici ke Strategii EU pro lesy do 2030, kterou představila Komise. Samotná strategie je sice právně nezávazným dokumentem, je ale významná pro stanovení společného rámce pro budoucí evropskou politiku v oblasti udržitelného hospodaření v lesích.
Mezi hlavní cíle nové strategie EU v oblasti lesnictví patří vedle udržitelného způsobu hospodaření také účinné zalesňování (vysadit 3 mld. stromů do 2030) a ochrana biodiverzity. Evropský parlament ve své pozici ke strategii zdůraznil multifunkční úlohu lesů. Podle tohoto konceptu je podstatný důraz na podporu přirozených funkcí a schopností lesů, jako je tvorba kyslíku, zachytávání CO2 či zadržování vody. Zároveň nelze popírat také ekonomické využití lesů. Je proto třeba, aby udržitelné hospodaření s lesy bylo v souladu s jejich ochranou.
Klíčová role lesů pro nás všechny spočívá v jejich funkci zabezpečovat dostatek kyslíku, obdobně jako např. zemědělství zabezpečuje dostatek výživy. Proto považuji za správné, aby v sektoru lesnictví, obdobně jako v sektoru zemědělství podle SZP, byli navíc odměňováni ti, kteří budou klást větší důraz na tyto environmentální funkce lesů. Vítám proto, že Komise chce připravit způsob, jak finančně motivovat soukromé vlastníky lesů, aby na svých lesních pozemcích podporovali ekosystémové služby lesů. Věřím, že mnoho vlastníků a správců lesů již nyní přistupuje k obhospodařování lesů velmi udržitelným způsobem, aniž by jim to bylo uloženo jako povinnost.
Ze strany vlastníků lesů zaznívala obecná kritika, že Komise novou strategii nekonzultovala s odborníky na lesní hospodářství ani s členskými státy. Kritiku v tomto ohledu chápu a jsem ráda, že Evropský parlament ve svém stanovisku zdůrazňuje, že základem provádění této strategie musí být spolupráce s vnitrostátními odborníky, soukromými i veřejnými vlastníky lesů i konzultace s organizacemi jako je Forest Europe nebo FAO.
Zabývala jsem se také stanoviskem Sdružení vlastníků obecních, soukromých a církevních lesů ČR (SVOL) k této Strategii. Ve svém stanovisku především upozorňovali, že nelze vyzdvihovat tzv. přírodě blízké lesnictví jako preferovanou variantu udržitelného lesního hospodářství, ani podporovat nový systém certifikace. Já jsem zdůraznění přírodě blízkého lesnictví jako modelu udržitelného obhospodařování lesů podpořila, včetně možného nového dobrovolného systému certifikace. Stanovisko EP totiž zdůrazňuje, že dobrovolná certifikace musí přinášet přidanou hodnotu a cenovou výhodu vlastníkům lesů. To bude do budoucna pro vlastníky lesů výhodné.
Je třeba zdůraznit, že Strategie nemá formu právního předpisu. Jejím obsahem je dlouhodobá vize a domnívám se, že přijatá pozice Evropského parlamentu není v rozporu se zájmy vlastníků lesů.
Celosvětové odlesňování je z velké míry v důsledku zemědělské produkce
Dalším opatřením, které se významně dotýká lesů, a to na celém světě, je tzv. nařízení o odlesňování, k němuž Evropský parlament rovněž přijal své stanovisko. Odhaduje se, že v letech 1990 až 2020 bylo v důsledku odlesňování zničeno 420 milionů ha světových lesů, což je oblast větší než EU. K odlesňování aktuálně dochází z 90% v důsledku expanze zemědělské produkce. Nařízení by společnostem uložilo povinnost ověřovat, že zboží dovážené do EU nebo vyvážené z EU nebylo vyrobeno na odlesněné nebo znehodnocené půdě nikde na světě.
Dodávky produktů na trh EU způsobují přibližně 10 % celosvětového odlesňování, zejména mimo EU, a více než dvě třetiny z toho tvoří palmový olej a sója. Komise proto navrhla, aby se mezi produkty přispívající k odlesňování zařadila palma olejná, sója, dřevo, kakao, káva a hovězí maso (včetně produktů z nich následně vyrobených), podpořila jsem však ambicióznější pozici EP na rozšíření také na další produkty jako kaučuk, kukuřice či vepřové maso.
Naopak jsem spolu s kolegy z EPP hlasovala pro vyloučení finančních institucí z působnosti tohoto nařízení, protože to považuji za nadbytečné a administrativně velmi náročné opatření, nicméně většina EP trvala na opačném postoji. Konečná podoba tak bude otázkou trojstranného vyjednávání s Komisí a Radou.
Musíme nalézt společný postup v boji proti suchu a požárům
Letošní suché léto nám opět ukázalo další způsob, jak mohou evropské lesy zanikat, a to v důsledku fatálních lesních požárů. Podle údajů Joint Research Centre v tomto roce v EU shořela druhá největší plocha v historii, celkem 600 tisíc ha půdy, a sucho bylo nejhorší za posledních 500 let. Požáry se nevyhnuly ani lesům v České republice. Je třeba podpořit evropské lesy, aby se staly odolnějšími proti těmto klimatickým jevům.
Velmi jsem proto uvítala iniciativu EPP na přípravu společného usnesení Evropského parlamentu, kterým se vyzývá Komise k nalezení jednotného postupu v boji proti suchu a požárům. Tyto extrémní jevy mají neblahé důsledky na produkci potravin a tím mohou do budoucna negativně ovlivnit potravinovou bezpečnost v EU. Jednoznačně je proto třeba nastavit jednotný rámec pro efektivní zacházení s vodou, zmírnit finanční dopady na farmy zasažené vedry a zohlednit také mezinárodní a společenské dopady.
Zároveň urychleně potřebujeme legislativu pro nové genomické technologie umožňující výzkum a využití plodin odolnějších vůči suchu. Považuji proto za velkou chybu, že ostatní frakce nepodpořily návrh Evropské lidové strany na zahrnutí tohoto bodu do konečné podoby usnesení. Domnívám se, že se také musíme věnovat tématu podpory investic do „zelených“ rekonstrukcí budov a vysazování zeleně v našich městech, aby se v nich nám všem dlouhodobě lépe žilo.
Věřím, že Evropský parlament uvedenými kroky ukázal, že má skutečný zájem na ochraně lesů a vytvoření udržitelného modelu hospodaření v nich. Tento záměr však nesmí zůstat jen na papíře, ale musí se co nejdříve projevit v konkrétních opatřeních.
