Europarlament chce prodloužit působnost fóra o správě internetu. Žádá i větší ochranu dětí na síti
Pondělí 9. 2. 2015,
Internet Governance Forum (IGF) je platforma založená OSN v roce 2006. Slouží k diskuzi významných aktérů od vlád, přes firmy, až po zástupce občanské společnosti a celosvětově propojuje všechny strany účastnící se správy internetu. Na plenárním zasedání Evropského parlamentu jsem podpořila návrh na prodloužení její existence na dalších pět let.
Kam by mělo IGF dále směřovat? Podle mě by mělo obhajovat zásady jako otevřenost a dostupnost internetu všem či síťová neutralita, která zaručuje, že všechen provoz na internetu je posuzován stejně, aniž by poskytovatel připojení mohl některé weby zvýhodňovat či blokovat. To jsou také zásady, na kterých EU staví svůj jednotný digitální trh.
Do popředí se dostává požadavek na ochranu osobních údajů, ochrana duševního vlastnictví, autorského práva a ochrana před zneužíváním zejména s ohledem na děti. Podle známého přísloví bychom mohli říct, že internet je sice dobrý sluha, ale špatný pán. Je proto třeba, abychom pomohli nastavit mechanismy, které budou slabší chránit a nikoli je zneužívat. Na síti by měla být poskytována stejná ochrana základních lidských práv a svobod, jaká je poskytována lidem v reálném světě. Ochrana před zneužíváním internetu přitom ale nemá nic společného se záměrným omezováním přístupu k informacím, který je zřejmý v zemích s diktátorskými režimy.
U ochrany dětí v digitálním prostředí před jejich zneužíváním na internetu (ať už skrze sociální sítě, hry, reklamy, nevhodný obsah…) stále existují velké mezery, ale také pozitivní iniciativy na ochranu dětí. Právě toto téma by podle mě mělo být jedním z těch, které bude IGF v rámci následujícího mandátu řešit. Evropská unie se musí do řešení aktivně zapojit, neboť sama v této oblasti neposkytuje odpovídající ochranu. Internet musí respektovat práva dětí na ochranu jejich osobnosti, na jejich zdravý psychický i fyzický vývoj.
Ochranu dětí na internetu už IGF aktivně řešilo během loňského roku a závěry šetření jsou jasné: ochrana dětí stále není dostatečná, a to ani v EU. Potřebujeme výzkumy, které by regionálně mapovaly chování dětí na internetu i stávající ochranu s ohledem na osvědčené postupy v jednotlivých zemích. Podle toho je možné vytvářet odpovídající ochranné nástroje, vzdělávací a výchovné aktivity, které by k vyšší ochraně přispěly. Budoucnost by se neměla zaměřit na zvyšování umělých zásahů do obsahu internetu, který je dynamickým komunikačním nástrojem a stejně se neustále mění, ale na vyšší podporu edukace dětí, rodičů i učitelů. Tak, aby dokázali využít širokých příležitostí internetu, ale uvědomovali si i jeho rizika.
Byť je tedy EU jedním z klíčových zastánců síťové neutrality (na rozdíl od USA, kde se na tuto hodnotu stále klade malý důraz), kybernetické bezpečnosti a stability virtuálního prostředí, sama má v této oblasti dluhy - například pokud jde o dostupnost internetu všem nebo výše zmíněnou ochranu dětí online - které musí efektivně a naléhavě řešit a to se všemi aktéry i mimo EU. Proto je vhodné, aby byl mandát IGF Valným shromážděním OSN prodloužen, a aby byla ze strany EU i nadále v rámci této platformy prosazovány zásady otevřenosti, síťové neutrality a také bezpečnosti.
