Euro slaví dvacetiny. Je čas rozšířit rodinu o dalšího člena.
Úterý 15. 1. 2019, Michaela Šojdrová
Během nedávné přípravy na rozhovor do médií jsem si uvědomila jednu zajímavou souhru okolností. Slovensko jako jediná země V4 je v eurozóně a zároveň se jako jediné vyhnulo žalobě Evropské komise kvůli nedodržení uprchlických kvót. Vede členství v eurozóně k větší zodpovědnosti či zralosti?
Společná měna „se narodila“ 1. ledna 1999. Od té doby euro překonalo porodní bolesti i pubertu a vstupuje do zralého věku. Ukázalo svou životaschopnost, atraktivitu jako rezervní měna ve světě a především posloužilo jako stabilizace ekonomik. Bez eura by Řecko bylo jistě již dávno „failed state”. Díky euru byla italská vláda, v níž mají zásadní slovo populisté, nucena přijmout střídmější a zodpovědnější rozpočet a nemůže zbytečně utrácet. Euro bude zcela jistě stabilizátorem Evropské unie po odchodu Velké Británie, neboť eurozóna nabude na relativní síle a důležitosti.
V Evropském parlamentu se mnou sedí kolegové, kteří se této problematice věnují a rozumí lépe než já. Ale jako europoslankyně a politička cítím povinnost se k euru nyní vyjádřit. Euro zdaleka není jen ekonomickou, ale je i politickou otázkou, která souvisí s naší budoucností více, než si myslíme.
Naše země je svým způsobem ekonomický tygr střední Evropy. Podobně jako asijští tygři i naše země profituje zejména z volného obchodu a odbytu v jiných zemích, v našem případě zejména v Německu. ČR zaujímá 14. místo na světě, pokud jde o podíl exportu na HDP (84 %). Těžko hledat zemi, pro kterou by bylo euro výhodnější. Zaříkávat se výhodou slabé koruny je krátkozraká strategie nehodná vyspělé ekonomiky, kterou jsme a chceme být.
Babiš umí spočítat dotace pro Agrofert, výhody eura ale spočítat nechce
Česká společnost ale většinově euro zatím odmítá. V eurozóně je se společnou měnou spokojeno 74 % lidí, na Slovensku euro vítá 7 z 10 Slováků. U nás ale euro odmítají tři čtvrtiny lidí, i když negativní trend se mírně obrací. Asi jen málokdo pochybuje, že nedůvěra k euru je výsledek dlouhodobého vlivu Václava Klause. Současná vláda moc dobře ví, že by byl vhodný čas zahájit proces přijetí eura, ale bojí se veřejného mínění a odmítá věci lidem popravdě vysvětlovat. Dělá jen to, co jí přináší okamžitou popularitu. Andrej Babiš si umí spočítat dotace EU pro Agrofert, ale spočítat si výhody eura nechce. Nelze od něj čekat státnické rozhodnutí ve prospěch dlouhodobé perspektivy naší země.
Jsem přesvědčena o tom, že Česká republika má na to fungovat v EU jako silná a sebevědomá země. K tomuto sebevědomí by přispělo i euro v našich peněženkách. Naše myšlenková fixace na českou korunu je povrchní zástěrkou. Naopak díky euru by se lidé u nás cítili více Evropany a hrdými Čechy a Moravany. Ostatně Slováci nám mohou být příkladem. Potřebujeme jen více sebedůvěry a pocitu odpovědnosti za budoucí generace.
Komentář byl původně zveřejněn na Info.cz.
