COVID 19 se nevyhnul ani řeckým ostrovům a nedoprovázené děti jsou na nich pořád. Některé mají štěstí, v Evropě jsou i solidární země
Středa 29. 4. 2020,
Byl to jako závan svěžího vzduchu. Poslouchat profesionály z Řecka, Německa, Lucemburka a Velké Británie, kteří se aktivně věnují situaci nedoprovázených uprchlických dětí na řeckých ostrovech. Řeší praktické aspekty jejich přesunu do bezpečí. Empaticky, profesionálně, racionálně. Tématice pohlaví, věku, či národnosti se věnují minimálně. Hovoří o dětech, o lidech, kteří nutně potřebují pomoc v tíživé situaci, kterou nečekaně zhoršil příchod pandemie COVID19.
Organizace Missing Children Europe zorganizovala webinář (29.4.) o zkušenostech s přemístěním dětí z uprchlických táborů v Řecku. Promluvili na něm pracovníci řecké vlády a mezinárodních organizací, které pracují přímo na řeckých ostrovech (UNHCR, IOM), zaměstnanci charitativních organizací z Německa a Lucemburska, kteří před několika týdny první skupinky dětí přijaly. Zástupce Evropské komise vyjádřil naději, že se přidají další země.
O zoufalých hygienických a sociálních podmínkách v uprchlických táborech se i v českých médiích píše relativně hodně a poměrně pravidelně. COVID 19 tuto situaci pochopitelně mnohonásobně zhoršil. Málo se ví a píše o tom, že relokace, či přijetí nedoprovázených dětí, je procedura, která má jasné pravidla a všechny zúčastněné strany jsou v ní rovnocennými partnery – včetně dětí samotných.
K přijetí nedoprovázených dětí se už přihlásilo 11 zemí EU. Jejich rozhodnutí uspíšila pandemie. Pracovníci na místě teď stojí před úkolem jak identifikovat vhodné kandidáty k relokaci. Rychle, bezpečně a transparentně.
Jak vybrat mezi 1600 dětmi vhodné kandidáty na cestu do Německa, Portugalska, Slovinska (České republiky)?
Na to profesionálové, kteří s nimi pracují mají naprosto jednoduchou a jednoznačnou odpověď: Podle potřeb a situace jednotlivých dětí přímo na místě. Berou v potaz délku pobytu v táboře, zdravotní stav, nebo také možnost se shledat s příbuznými.
Děti musí absolvovat sérii rozhovorů. V prvním sítu s pracovníky mezinárodních organizací a posléze s úředníky ministerstva vnitra – řeckými i z hostitelských zemí. Děti se musí na cestu i změnu připravit a hlavně musí s relokací samy souhlasit. Kvůli pandemii je důležité jednat rychle, ale zároveň se nesmí nic uspěchat.
V Lucembursku se pracovnice organizace Caritas Luxembourg Ana Marija Soric stará druhým týdnem o první skupinku přijatých dětí. Během semináře mě překvapila její první zkušenost:
„Hlavní problém vidíme ve vzdělání. Ne proto, že by se děti nechtěly učit. Mají zájem o jazyk i kulturu, ale příliš rychle, předčasně dospěly a po tom, co prožily mají psychické problémy. Pomáháme jim se vrátit do dětství. Musíme je naučit žít život adekvátní jejich věku. “
Její kolega Bernward Ostrop z Německa, které přijalo zatím 47 těchto dětí a očekává další, upozornil na to, že v jeho zemi naprosto zásadní roli sehrál ministr vnitra a pracovníci ministerstva, kteří právní i sociální procedury relokací velmi dobře znají.
Telefonní čísla a emaily na své kolegy v Řecku i úředníky v Bruselu má i náš ministr vnitra Jan Hamáček. Má také schopné podřízené, kteří mají zkušenosti s relokacemi a azylovou procedurou.
Země jako Německo a Lucembursko v rámci opatření v boji proti pandemii COVID 19 nedebatují o tom, že nedoprovázené děti z Řecka nelze přijmout, ale zajímají se, jak to nejlépe udělat. Přidá se k nim i Česká republika? Solidarita je jedna z našich základních hodnot a je to také v zájmu naší bezpečnosti.
---------------------------
Usnesení EP o koordinovaných opatřeních EU v boji proti pandemii COVID-19 a jejím následkům (https://www.europarl.europa.eu/doceo/document/RC-9-2020-0143_CS.html)
