Co to jsou dezinformace a jak proti nim efektivně bojovat
Čtvrtek 2. 2. 2023,
Boj proti šíření dezinformací je dlouhodobý, v podstatě nikdy nekončící úkol, který ale není možné vzdát a rezignovat na něj. Často dostávám dotazy, jaké kroky může Evropská unie v tomto boji učinit. K dispozici máme řadu iniciativ, komunikačních materiálů, vzdělávacích a informačních platforem i zákonů, které si tento cíl kladou, ale ve kterých může být někdy náročné se zorientovat. Rozhodla jsem se proto, že vás budu o těchto nástrojích pravidelně informovat.
S příchodem internetu a rozvojem online platforem a sociálních sítí (MySpace, Facebook) se na začátku nového tisíciletí výrazně změnil nejen způsob komunikace, ale především přístup k informacím – jako jejich hlavní zdroj používají mladí lidé totiž právě sociální sítě. Ty jsou čím dál tím více využívány k šíření dezinformací, a to i za pomoci personalizovaných algoritmů. Stává se tak složitějším rozpoznat lživé nebo zavádějící informace a je naopak snadnější jim propadnout. Podle Eurobarometru z června 2022 pouze 63 % Evropanů věří, že dezinformaci rozpoznají (v ČR to je 56 %). Zatímco v roce 2014 mělo 75 % populace přístup alespoň k 3G mobilním sítím, dnes jejich pokrytí činí 95 %. Na konci roku 2021 používalo celosvětově 55 % lidí mobilní internet. Tím se samozřejmě zvýšilo i pole působnosti dezinformací a jejich dosah.
Pandemie a ruská agrese na Ukrajině zdůraznily potřebu boje proti dezinformacím. Dezinformace jsou jedním z hlavních nástrojů hybridní války, tj. druh konfliktu typického pro 21. století, který využívá kybernetických útoků, propagandy nebo informační války. Právě šíření dezinformací je pro Rusko účinnou zbraní pro kontrolování narativu a legitimizaci svých válečných zločinů. Dezinformace představují hrozbu pro samotnou demokracii – podkopávají důvěru v instituce a veřejnoprávní média, šíří strach a nenávist a omezují schopnost informovaného rozhodnutí.
Co to jsou dezinformace a proč se proti nim musíme bránit?
Velmi dobrou definici poskytuje například sdělení Komise s názvem Boj proti dezinformacím na internetu: evropský přístup: „Za dezinformaci se považuje prokazatelně falešná nebo zavádějící informace, která vzniká, prezentuje se a šíří za účelem ekonomického prospěchu nebo úmyslného podvádění veřejnosti a může působit škody. Mezi veřejné škody patří ohrožení demokratických politických a rozhodovacích procesů a veřejných statků, jako např. ochrany zdraví občanů EU, životního prostředí nebo bezpečnosti.“
Proč je tak důležité se proti dezinformacím postavit zdůvodňuje Evropský parlament ve svém usnesení o Zahraničním vměšování do všech demokratických procesů v Evropské unii: „zahraniční vměšování, manipulace s informacemi a dezinformace představují porušení základních svobod projevu a informací, které jsou zakotveny v článku 11 Listiny, a ohrožují jak tyto svobody, tak demokratické procesy v EU a jejích členských státech, jako je konání svobodných a spravedlivých voleb“.
Příklad mimořádné reakce na šíření dezinformací v souvislosti s ruskou agresí na Ukrajině
Dezinformační kampaň pokročila do té míry, že je v některých případech nezbytný vnější zásah. Předsedkyně Evropské komise, Ursula von der Leyen, se v projevu z 28. října 2022 nechala slyšet, že státem vlastněné Russia Today a Sputnik, stejně jako jejich dceřiné společnosti, již nebudou moci šířit své lži. O čtyři dny později, 1. března, přijala Rada EU nařízení (2022/350) o omezujících opatřeních vzhledem k činnostem Ruska destabilizujícím situaci na Ukrajině. Výsledkem bylo urychlené pozastavení vysílání zpravodajské agentury Sputnik a zpravodajské sítě RT / Russia Today (RT English, RT UK, RT Germany, RT France a RT Spain). V červnu a prosinci 2022 se zákaz rozšířil o dalších sedm stanic.
Na začátku března podala RT France žalobu k Tribunálu Soudního dvora EU s odůvodněním na neplatnost proti aktům Rady a dovolávala se čtyř žalobních důvodů vycházejících z porušení práv obrany, svobody projevu a informací, práva podnikat a zásady nediskriminace na základě státní příslušnosti. Tribunál v červenci zákaz z března 2022 potvrdil. Pozastavení bylo podle Tribunálu v „obecném zájmu“, protože jeho cílem byla „ochrana veřejného pořádku a bezpečnosti Unie, které jsou ohroženy systematickou propagandistickou kampaní Ruské federace“.
Podle závěrů Tribunálu je rozhodnutí v souladu s obsahem svobody projevu a tuto svobodu nezpochybňuje. Podobné obavy z omezování svobody pohybu bylo možné zaznamenat během pandemie kvůli zavedení hraničních kontrol na vnitřních hranicích schengenského prostoru. Tam, kde chráníme bezpečnost a zdraví občanů, může mít svoboda slova, stejně jako svoboda pohybu, své limity.
Jaké nástroje máme k dispozici na úrovni EU a ČR?
Evropský parlament
Dočasný zákaz vysílání je opatření spíše výjimečné, a navíc relativně omezené. Tento zákaz může být některými skupinami považován za cenzuru, a může je dokonce ještě více utvrdit ve víře v konspirační teorie a dezinformace. Potřebujeme nástroje, které budou proti dezinformacím budovat odolnost a pomáhat v boji proti jejich šíření. Žádoucí je proto dlouhodobý a celospolečenský přístup.
Evropský parlament ve svém usnesení z 9. března 2022 o zahraničním vměšování do všech demokratických procesů v Evropské unii včetně dezinformací konstatuje, že „kvalitní, udržitelně a transparentně financované a nezávislé sdělovací prostředky a profesionální žurnalistika mají zásadní význam pro svobodu a pluralitu sdělovacích prostředků a právní stát, a jsou proto pilířem demokracie a nejlepším protilékem proti dezinformacím.“ Zásadní roli hraje vzdělávání, konkrétně mediální gramotnost a výchova k občanství. Našim cílem by mělo být vést naši společnosti tak, aby byla odolná vůči dezinformacím a zároveň aby měla dostupné nástroje k boji proti nim. Každý se tak může zapojit ve svém městě či škole a přispět v boji proti dezinformacím!
K dispozici je také řada nástrojů – jak na evropské, tak na národní úrovni. Evropský parlament zřídil v březnu 2022 zvláštní výbor pro zahraniční vměšování do všech demokratických procesů v Evropské unii, včetně dezinformací, který má rok na předložení svých doporučení. Parlament má také vlastní internetovou stránku Jak se bránit dezinformacím, která publikuje studie, doporučení a články. Nabízí například kompas, který má pomoct orientovat se v záplavě informací.
Evropská komise
Hlavní platformou Evropské služby pro vnější činnost je web EU vs Disinfo, hlavní projekt týmu StratCom East, který dezinformace aktivně vyhledává a uvádí na pravou míru. Evropská komise v roce 2020 přijala Evropský akční plán pro demokracii, který má tři zásadní cíle: podporou svobodných a spravedlivých voleb, prosazování svobody sdělovacích prostředků a boj proti dezinformacím. V rámci boje proti dezinformacím se v červnu 2022 připojilo 34 signatářů (včetně společností jako Facebook, Google, Twitter nebo Mozilla) k Posílenému kodexu zásad v oblasti dezinformací, který představuje samoregulační systém v boji proti dezinformacím. Součástí Akčního plánu je často zmiňovaný Evropský akt o svobodě sdělovacích prostředků. Právě ten je často předmětem diskusí, a proto se budu konkrétními částmi nařízení zabývat v dalších článcích.
Česká republika
Na vládní úrovni se v České republice na boj proti dezinformacím zaměřuje Centrum proti hybridním hrozbám. Problematice se ale systematicky věnuje i celá řada dalších organizací. Jednou z nich je iniciativa Nelež, která bojuje proti dezinformačním a manipulativním webům a jejich podpoře ze strany zadavatelů reklam. Samotné hodnocení a monitoring důvěryhodnosti českých webů poskytuje Nadační fond nezávislé žurnalistiky. Ke sledování dezinformací a ověřování faktů máme dostupné weby jako jsou Čeští elfové nebo Demagog.cz. O holistický přístup v boji proti dezinformacím se snaží Středoevropská observatoř digitálních médií. Jedná se o mezinárodní multidisciplinární projekt realizovaný s podporou Evropské komise za účasti ČVUT, Karlovy univerzity nebo Demagog.cz.
