Češi ve službách solidarity

Čtvrtek 29. 2. 2024, Michaela Šojdrová

V roce 2018 jsem se společně s několika dalšími občanskými iniciativami přidala k hlasům požadujícím přijetí nedoprovázených dětí z uprchlických táborů v Řecku. Naše snaha nebyla jen o humanitární gesto, ale také o ukázání solidarity a bezpečné cesty v řešení migrace. 

V tu dobu se Evropská unie teprve vzpamatovávala z první migrační krize. Byla to doba, kdy jsme jako Evropané ukázali, že umíme jednat, pomáhat a být solidární. Dnes se situace nezměnila. Válka na Ukrajině a jiné konflikty stále obrůstají lidskými tragédiemi a migrací. Ať už se jedná o nedoprovázené děti v Řecku, nebo o rodiny hledající útočiště na hranicích Evropy, je naší morální povinností reagovat.

Evropský parlament právě diskutuje o migračním balíčku, který se dotýká i práv dětí. Jedním z jeho klíčových prvků je systém Eurodac, který slouží k digitalizaci řízení migrace a zabezpečení hranic v EU. Nově navrhovaná pravidla by měla umožnit odebírat otisky prstů dětem od šesti let. Tímto krokem by se mělo usnadnit sledování a slučování rodin a zároveň chránit děti před obchodníky s lidmi.

Při společném jednání s Klárou Šimáčkovou Laurenčíkovou, zmocněnkyní vlády pro lidská práva, jsme zdůraznili důležitost ochrany práv dětí v rámci migrační politiky. Jsme rádi, že naše společnost je stále solidární a plná lidskosti. Ukázali jsme to nedávno při pomoci ukrajinským uprchlíkům.

Nicméně, nejde jen o poskytnutí základní humanitární pomoci. Jak ukazuje zkušenost organizace Pomoc dětem na útěku, je nutné také rozvíjet radost a poskytovat prostor pro zvládání trauma, které válka způsobuje. I malé gesto, jako je hra na kytaru, může dětem přinést úlevu.

Česká republika aktivně podporuje ochranu a pomoc nejzranitelnějším migrantům, včetně dětí, jak v Řecku, tak na Kypru. Finanční a materiální podpora, kterou poskytujeme prostřednictvím různých programů, je důležitým krokem k řešení migrační krize a k budování humánnější Evropy.

Zde jsou hlavní body týkající se postoje ČR k otázkám migrace, které zmínila Klára Š. Laurenčíková:  

Migrace: pomoc dětem bez doprovodu

Česká republika se aktivně podílí na ochraně a pomoci nejzranitelnějším migrantům, a to jak v Řecku, tak na Kypru. Tato pomoc je důležitým příspěvkem k řešení migrační krize a k budování humánnější a spravedlivější Evropy.

V roce 2023 Ministerstvo vnitra ve spolupráci s Mezinárodní organizací pro migraci (IOM) v Řecku podpořilo projekt, jehož cílem bylo zajistit provoz bezpečných zón pro nezletilé bez doprovodu na pěti řeckých ostrovech. Tyto zóny slouží pro poskytování specializovaných služeb, jako je psychologická a psychosociální pomoc, právní poradenství, tlumočení, neformální vzdělávání, rekreační aktivity a základní potřeby.

Na projekt přispěla ČR částkou 12,5 milionu korun z programu MV Pomoc na místě. V listopadu 2023 požádalo řecké Ministerstvo pro migraci a azyl ČR, Švýcarsko a Nizozemsko o pokračování této podpory, tentokrát nejen na ostrovech, ale i při pozemní hranici mezi Řeckem a Tureckem.

Dne 19. února 2024 schválila mezirezortní pracovní skupina programu Pomoc na místě alokaci 25 milionů korun pro IOM Řecko na provoz bezpečných zón. ČR podpoří společně s Nizozemskem zónu na ostrově Lesbos a zónu Fylakio u hranice s Tureckem. Švýcarsko se zaměří na zóny na dalších ostrovech.

Finanční a materiální pomoc

Řecká vláda zdůrazňuje, že prioritou je finanční a materiální podpora, kterou ČR skrz program Pomoc na místě dlouhodobě poskytuje. Relokace dětí a nezletilých z Řecka není v současnosti na pořadu dne, jelikož se mnozí z nich již začali integrovat. Navíc by k ní musela vláda ČR schválit zrušení platného usnesení z roku 2017 o pozastavení relokačních a přesídlovacích aktivit.

Podpora Kypru

Kromě aktivit v Řecku podpořilo MV v roce 2023 projekt výstavby centra pro nezletilé žadatele o azyl bez doprovodu na Kypru částkou 12,5 milionu korun.

Postoj Vlády ČR k návrhu Paktu o migraci a azylu

Vláda České republiky se na zasedání COREPER II  7. Února 2024 zdržela hlasování o Paktu o migraci a azylu. Důvodem je přesvědčení, že předložený návrh legislativy oslabuje pozitivní dopady reformy, a to v oblastech:

• Nástrojů pro ochranu vnějších hranic EU
• Zátěže individuálních azylových řízení
• Nedostatečných robustních opatření proti zneužívání migrace

Vláda ČR i nadále trvá na svém závazku pracovat na budoucích reformách evropského migračního a azylového systému po volbách do Evropského parlamentu. Zdůrazňuje přitom důležitost posilování vnějších opatření a outsourcování určitých procesů.

Konečné schválení Paktu o migraci a azylu se očekává v dubnu 2024 po schválení příslušným výborem Evropského parlamentu.

 

---