Čekání na zvláštního zmocněnce pro svobodu náboženského vyznání po třech letech konečně skončilo
Úterý 13. 12. 2022,
Svoboda vyznání je základním lidským právem a stavebním kamenem politiky Evropské unie. Právě proto je mandát zvláštního zmocněnce EU pro prosazování svobody náboženského vyznání a přesvědčení mimo EU tak důležitý. Tato pozice zůstala po tři roky prakticky neobsazena, zatímco přes 360 milionů křesťanů čelí po světě perzekuci a diskriminaci za jejich víru.
„Pokud se nám v příštích deseti letech nepodaří dát Evropě duši, dát jí duchovnost a smysl, hra skončí“. Těmito slovy představil v roce 1994 tehdejší předseda Evropské komise, Jacques Delors, svůj projekt „Soul for Europe“ s cílem vybudovat etickou, morální a spirituální dimenzi v procesu evropské integrace. Projekt dostal základ až v roce 2007, když byl článkem 17 v Lisabonské smlouvě zaveden transparentní dialog s EU institucemi, zástupci církví a náboženských společností. Postupně se ukázalo, že je tento rozměr politiky vhodné budovat i v rámci zahraniční politiky EU.
Cesta za hledáním „ducha“ Evropy vedla v roce 2016 až ke jmenování bývalého slovenského komisaře Jána Figeľa na pozici zvláštního zmocněnce pro svobodu náboženského vyznání a přesvědčení. Samotnému jmenování předcházelo v roce 2016 usnesení Evropského parlamentu o systematickém masovém vyvražďování náboženských menšin tzv. Islámským státem v Iráku a Sýrii. V usnesení, které reflektuje páchanou genocidu na křesťanech, Jezídech a dalších náboženských menšinách, se vyzývalo ke zřízení funkce stálého zvláštního zmocněnce pro svobodu náboženského vyznání a přesvědčení. Jmenování Jána Figela bylo důležitým momentem pro EU a jeho původní roční mandát byl prodloužen až do roku 2019. Zřízení zmocněnce umožnilo EU efektivnější prosazování náboženské svobody ve světě.
Po třech letech nejistoty a mnoha výzvách Evropského parlamentu jmenovala Evropská komise minulý týden, 7. 12. 2022, belgického vyslance Franase van Daela novým zmocněncem, kterého čeká nelehká práce. Během tohoto období pokračovaly útoky na svobodu vyznání z mnoha stran. Za minulý rok položilo za svou víru život téměř 6 000 křesťanů, téměř 4 000 křesťanů bylo uneseno a přes 5000 kostelů bylo předmětem útoku. Všechny tyto celosvětové údaje představují podle Open Doors značný nárůst oproti roku 2020.
Jak konkrétně může zvláštní zmocněnec zasáhnout? Zásadní byl například v roce 2019 při vyjednávání propuštění pákistánské křesťanky Asia Bibi, která byla odsouzena za údajné rouhání k trestu smrti. Asia Bibi však nebyla ojedinělým případem - podívejme se na zatčení biskupa Rolanda Álvareze v Nikaragui ze září tohoto roku. Zvláštní zmocněnec se bude muset nyní zaměřit na situaci v Afghánistánu, který zůstává nejnebezpečnější zemí pro křesťany. Ten však není jediný, denně čelí nebezpečí křesťané v Severní Koreji, Nigérii, Iránu, Indii nebo Myanmaru.
Pozice zvláštního zmocněnce je důležitá i z hlediska reprezentování evropských hodnot ve světě. Doufám, že tento post již zůstane dlouhodobě obsazen a bude opět plnit své důležité poslání.
Ze strany Evropského parlamentu má jasnou podporu včetně vytvoření dobrých podmínek pro svoji práci. Před koncem tohoto roku plného bolesti a válečného utrpění je to dobrý signál pro nový rok.
